SLP 10 (2016)

své rezoluce Parlamentní shromáždění konstatovalo, že akce FRONTEXu na zadržo- vání uprchlíků na moři postrádají jasné lidskoprávní záruky. V bodu 10 Shromáždění zmínilo nejasné vymezení odpovědnosti FRONTEXu a členských států EU za společ- né a koordinované operace. Je třeba dodat, že tato kritická zpráva byla přijata krátce předtím, než orgány EU přijaly novelizační nařízení 1168/2011. Ještě kritičtěji prezentovala dopad aktivit FRONTEXu na lidská práva skupina čtyř poslankyň Evropského parlamentu za Zelené. Vedle problému nejasné odpovědnosti vyzdvihly autorky studie také otázku spolupráce FRONTEXu s třetími zeměmi na zá- kladě dohod, jejichž právní status z hlediska práva EU a procedury uzavírání nebyl transparentně řešen. Vzhledem k tomu, že podobná spolupráce může dosáhnout až intenzity společných operací, kladly poslankyně právem otázku, jakým způsobem byly dohody uzavřeny, na jakém právním základě a zda jsou tyto dohody vynutitelné. 55 Avšak i tato zpráva z března 2011 byla přijata před novelizací nařízení o FRONTEXu. Lidskoprávním rozměrem postavení FRONTEXu se v letech 2012 a 2013 zabýval také Evropský veřejný ochránce práv (European Ombudsman). Na základě čl. 228 SFEU může veřejný ochránce práv provádět šetření i z vlastního podnětu, a to ve vzta- hu k případnému nesprávnému úřednímu postupu orgánu, instituce či jiného subjek- tu EU. FRONTEX lze považovat za jiný subjekt EU ve smyslu citovaného ustanovení. V případě, že Evropský veřejný ochránce práv zjistí nesprávný úřední postup, postoupí věc dotyčnému orgánu, instituci nebo jinému subjektu práva, který má lhůtu 3 měsíců na to, aby veřejnému ochránci práv sdělil své stanovisko. Poté veřejný ochránce předá zprávu Evropskému parlamentu. V březnu 2012 zaslal veřejný ochrance práv agentuře FRONTEX celou řadu otázek týkajících se aplikace tzv. strategie pro oblasti základních práv, která byla upravena ve výše zmíněném nařízení 1168/2011. 56 FRONTEX zaslal své stanovisko v polovině května 2012. Následně veřejný ochránce práv konzultoval některé otázky s Agenturou EU pro základní práva a s celou řadou nevládních organizací. V dubnu 2013 veřejný ochránce práv předal agentuře FRONTEX svá doporučení. Ta následně odpověděla podrobným stanoviskem. Navzdory tomu, že veřejný ochránce práv považoval většinu odpovědí a úvah FRONTEXu za uspokojivé, vznikl určitý rozpor v otázce zavedení institutu individu- álních stížností ke zmocněnci FRONTEXu pro základní práva. Veřejný ochránce práv takovou úpravu doporučil s tím, že by zmocněnec pro základní práva měl přijímat 55 KELLER, S., LUNACEK, U., LOCHBIHLER, B., FLAUTRE, H. The Frontex Agency: which guaran- tees for human rights? 2011 (dostupné na stránkách http://www.migreurop.org/IMG/pdf/Frontex-PE- Mig-ENG.pdf) [online]. Citováno 15. 6. 2015. 56 European Ombudsman. Letter from the European Ombudsman opening own-initiative inquiry OI/5/2012/BEH-MHZ concerning implementation by Frontex of its fundamental rights obligations, 6 March 2012 (Evropský ombudsman. Přípis Evropského ombudsmana č. OI/5/2012/BEH-MHZ z 6. března 2012, kterým je iniciováno šetření z vlastní iniciativy k implementaci závazků v oblasti základních práv FRONTEXem).

63