SLP 12 (2017)

se jeví široká demokratičnost …, především poskytnutím práva asylu bojovníkům za mír, demokracii a socialismus, kteří jsou pronásledováni pro svou pokrokovou činnost v kapita- listických zemích.“ 309 Později byl přijat zákon o státním občanství České socialistické republiky z r. 1969. 310 To už ale bylo za účinnosti Ústavy z r. 1960, kdy se v čsl. ústav- ním, ale v podstatě vůbec vnitrostátním právu poprvé formálně objevuje institut azylu. Ani v následujícím období žádný prováděcí právní předpis k čl. 33 Ústavy z r. 1960 311 neexistoval. Ačkoliv do té doby můžeme v materiální rovině uvažovat o dvou formách poskytování „azylu“, je třeba říci, že v případě naturalizace se tento aspekt postupně spíše vytrácí a „azyl“ (tedy přiznání statusu politického emigranta) představuje důvod pro udělení pobytu na území. Na druhou stranu ani v zákoně o hlášení obyvatelstva a povolování pobytu cizincům z r. 1949, 312 ani v zákoně o pobytu cizinců na území Československé socialistické republiky z r. 1965 313 žádnou zmínku o azylu či uprchlic- tví nenajdeme. 314 Vyjma ústavní úpravy tak tato oblast zůstala otázkou správní praxe, podzákonné normotvorby a dílčích zákonných zmínek v jiných zákonech, které spíše reagovaly na faktickou existenci tohoto institutu. 315 Rovněž v tomto období se může- me setkat s neochotou politických emigrantů přijímat občanství. 316 ͹. Československo po roce ͷͿ;Ϳ a Česká republika ͹ͷͽ V roce 1990 byl schválen zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících, 318 který v podstatě znamenal, že nárok na ochranu měl v Československu (po 1. lednu 1993 v ČR) ten, kdo byl uprchlíkem ve smyslu Úmluvy o právním postavení uprchlíků a Protokolu (adaptace), a to v počátku bez ohledu na vázanost těmito mezinárodními smlouvami. V roce 1991 pak byla přijata Listina základních práv a svobod, 319 která se po zániku 310 Zákon č. 39/1969 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České socialistické republiky. 311 Článek 33 Ústavy z r. 1960 stanovil: „Československá socialistická republika poskytuje právo azylu cizím státním příslušníkům pronásledovaným za hájení zájmů pracujícího lidu, za účast na národně osvobozovacím boji, za vědeckou a uměleckou tvorbu nebo za činnost na obranu míru.“ 312 Zákon č. 52/1949 Sb., o hlášení obyvatelstva a o povolování pobytu cizincům. 313 Zákon č. 68/1965 Sb., o pobytu cizinců na území Československé socialistické republiky. 314 Srov. též FÁBEROVÁ, A. Uprchlictví v České republice. In: PAVLÍČEK, V., HOFMANNOVÁ, H. a kol. Občanská a lidská práva v současné době. Praha: Auditorium, 2014, s. 250. 315 Šlo zde kupříkladu o vydávání dokladů, školské právo, bytové právo či právo autorské. 316 Srov. např. TSIVOS, K. Řecká emigrace v Československu (1948-1968). Od jednoho rozštěpení ke druhému. Praha: Fakulta sociálních věd UK v Praze v nakl. Dokořán, 2012, s. 137. 317 K některým aspektům poskytování útočiště cizincům v tomto období srov. KRYSKA, D., Právo azylu …, op. cit., ss. 154-159; JURNÍKOVÁ, J. Vývoj institutu azylu nejen v právním řádu České republiky. In: KADEČKA, s. (ed.). Pocta Petru Průchovi. Praha: Vysoká škola aplikovaného práva, 2009, ss. 371-373. 318 Zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících. Účinnosti nabyl 1. ledna 1991. 319 Srov. ústavní zákon č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod jako ústavní zákon Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní republiky. 309 BARTUŠKA, J. (red.) Československé státní právo. Celostátní vysokoškolská učebnice . Praha: Orbis, 1953, s. 135.

102