SLP 12 (2017)

státem židovského národa“. 126 Podle izraelského práva se za Žida považuje jednotlivec narozený z židovské matky nebo dospělá osoba, která konvertovala k judaismu. Pouze tyto osoby jsou považovány za Židy pro účely izraelského občanství. V současnosti Izrael připravuje nový zákon o státním občanství. Ještě před vznikem státu Izrael se ho- vořilo o potřebě vytvořit „národní domov pro židovský národ“ a o „národní židovské Palestině“. 127 Podle VS OSN 181 z 29. 11. 1947 byl stát Izrael vytvořen na ochranu suverenity „židovského národa“. Rezoluce stejně tak předpokládala vytvoření Arabsko- Palestinského státu k ochraně suverenity „palestinského národa“. Podle Nejvyššího sou- du Izraele neexistuje „izraelský stát“ (nation) odlišný od židovského národa (people). Židovský národ zahrnuje nejen židovské obyvatelstvo v Izraeli ale též obyvatelstvo diaspory. Nejvyšší soud Izraele také konstatoval, že izraelská státní příslušnost nee- xistuje. Uváděl, že „izraelská příslušnost“ (Israeli nationality) by vytvářela „schismus“ mezi židovským národem, volbou mezi židovskou identitou a izraelskou identitou. 128 Izrael rozlišuje mezi židovskými (Jewish) a nežidovskými občany (non-Jewish) Izraele. Občané Izraele se rozlišují nebo do nedávna rozlišovali na izraelské občany (citizens) židovské národnosti (nationality), izraelské občany arabské národnosti a izraelské ob- čany národnosti Druzů. 129 Podle čl. 1 Charty PLO z r. 1968 je Palestina domovem „homeland“ arabsko-pales- tinského národa a je nedílnou součástí arabské domoviny. Palestinský národ považuje Chartu za integrální součást arabského národa. Čl. 6 Charty označuje Židy usazené v Palestině do začátku invaze „sionistů“ za „Palestince“. 130 Je zřejmé, že vztahy jsou zde velmi komplikované. Izrael má Základní zákon, který garantuje důstojnost a svobodu pro své občany, nikoli však již rovnost a rovné zacházení pro všechny své obyvate- le. Izraelská deklarace nezávislosti 131 vyhlásila Izrael za „mateřskou zemi“ (homeland) Židů, čímž dala základ preferenci pro židovské obyvatelstvo jak uvnitř, tak vně Izraele (diaspora). Židé v jistých ohledech požívají významná práva, která nejsou dostupná nežidovským občanům Izraele. Izrael v součanosti připravuje novou legislativu měnící Základní zákon ve smyslu Izraele jako „národního státu židovského národa“. Jediným oficiálním jazykem má být hebrejština a již ne arabština. Návrh vyhlašuje, že země 126 FELDSTEIN, A., BEN-GURION, D. Zionism and American Jewry: 1948 – 1963 . New York: Routledge, 2007, s. 126. 127 FRANKESTEIN, E. The Meaning of the Term „National Home for the Jewish People“. Jewish Yearbook of International Law 27, 1948, ss. 27-33 a ss. 39-41. 128 Tamarin v State of Israel, C.A., 630/70 (1972); cit. v Citizenship Nationality Israel/Palestine, s. 3. 129 Většina občanů v Izraeli jsou Židé. Izraelský zákon o návratu (Law of return) zaručuje okamžité naby- tí občanství pouze Židům (židovským občanům). Ostatní osoby včetně Palestinců (palestinští občané Izraele) toto právo nemají. 130 Palestinian National Charter [online]. c1999. Dostupné z: [cit. 2017-05-10]. 131 Israeli Declaration of Independence [online]. c2015. Dostupné z: [cit. 2017-05-10], grounds the idea of the new israeli state in, among other things, a principle of equality.

42