SLP 13 (2020)

části právní teorie. 21 I v české literatuře se stále více setkáváme s názory zdůvodňu- jícími, proč jsou parlamenty optimálně disponovány k přijímání obecně závazných předpisů a soudy by se je bez obzvláště dobrých důvodů neměly pokoušet v této funkci nahrazovat. 22 K hlavním argumentům přitom patří demokratická legitimita a volby jako prostředek pro neustálou aktualizaci dosahovaných celospolečenských kompro- misů (práva s sebou obvykle nesou povinnosti ostatních), a rovněž inkluzivita a plura- lita parlamentu, jakož i dalších aktérů, kteří vystupují ve veřejných debatách, a mož- nost podrobně a v dostatečném časovém prostoru posoudit problematiku mimo rámec specifické kauzy. 23 Promítnuto do ochrany základních práv, nepředpokládáme-li, že základní práva – s výjimkou lidské důstojnosti, o jejíž povaze se nicméně vedou spory 24 - existují apriori jako neomezená, 25 není důvod, proč by obsah daného práva nemohl být specifikován s ohledem na konkrétní vyvažování práv a povinností ve společnosti zákonodárcem. Přestože mezinárodní dokumenty používají termíny jako výjimky či omezení z práv v nich zakotvených, je nutno si uvědomit, že tato práva bývají právě kvůli potřebě na- lezení mezinárodního konsensu obvykle chápána spíše jako největší společný průnik, 26 než že by jejich rozsah byl určen nejširším možným významem použitého pojmu. 27 Další argument spočívá ve skrytých nebezpečích čistě liberální teorie základních práv, podle které „(s)vobodu jištěnou základními právy stát nekonstituuje, touto teorií 21 Srov. GRIFFITH, J. A. G.: Political Constitution. The Modern Law Review , č. 1, 1979, str. 1 a násl., WALDRON, Jeremy: The dignity of legislation . Cambridge: Cambridge University Press, 1999, GARDBAUM, Stephen: The New Commonwealth Model of Constitutionalism. Theory and Practice . Cambridge: Cambridge University Press, 2013, WEBBER, Grégoire et al.: Legislated Rights …, LEVY, Ron, KONG, Hoi, ORR, Graeme, KING, Jeff (eds.): The Cambridge Handbook of Deliberative Constitutionalism . Cambridge: Cambridge University Press, 2018. 22 Srov. zejména kapitoly P. Dufka v DUFEK, Pavel, BARTOŠ, Jiří a kol.: Liberální demokracie v době krize: perspektiva politické filosofie . Praha: Sociologické nakladatelství (SLON); Brno: v koedici s Masarykovou univerzitou, 2019. Podobně vystoupení J. Wintra na konferenci Weyrovy dny právní teorie 2019. 23 K dalším argumentům patří obvykle poukazy na nebezpečí obtížně napravitelných selhání při soud- covské tvorbě práva, ty ale samy o sobě nemusejí svědčit pouze parlamentům, ale dají se řešit přímo na úrovni soudů. 24 Srov. MOLEK, Pavel: Základní práva. Svazek první , Důstojnost . Praha: Wolters Kluwer, 2017. 25 Zde je nutné rozlišovat mezi připuštěním možnosti objektivní existence konceptu lidských práv a kon- krétní podobou lidských práv, viz zejména SOBEK, Tomáš: Lidská práva existují objektivně. Právník , č. 8, 2019, str. 719 a násl. K omezitelnosti zákonem i těch práv, které nemají v Listině základních práv zakotvenou výslovnou limitační klauzuli, viz např. BARTOŇ, Michal: Omezitelnost základního práva podílet se na správě věcí veřejných a možné přístupy k limitaci práva. Právní rozhledy, č. 15-16, 2019, str. 531 a násl. 26 Srov. FOLLESDAL, Andreas: A Better Signpost, Not a Better Walking Stick: How to Evaluate the European Consensus Doctrine. In: KAPOTAS, Panos, TZEVELEKOS, Vassilis. P. (eds.): Building Consensus on European Consensus. Judicial Interpretation of Human Rights in Europe and Beyond . Cambridge: Cambridge University Press, 2019, str. 189-209. 27 Viz WINTR, Jan: Metody a zásady interpretace práva . 2. vyd. Praha: Auditorium, 2019, str. 54.

12