SLP 13 (2020)

chápaná svoboda (v podobě základních práv) státu předchází.“ 28 Nejde přitom jen o po- souzení reálných a racionálně zdůvodněných ekonomických možností státu při zajiš- ťování základních práv. 29 Civilistická zkušenost s praxí klasického liberalismu konce 19. století, jednostranně zaměřeného na zdůrazňování negativní svobody jednotlivce od státních zásahů, 30 vedla nejen k poznání, že zásadu autonomie vůle nelze chápat jako průchod pro „bezuzdné sobectví“, ale také k závěru, že není vhodné přistupovat k základním právům prismatem „extremismu osamělého jedince“. 31 Dnes to můžeme vidět na problematice povinného očkování, kterou nelze redukovat pouze na otázku mezí přípustného zásahu do osobní svobody jednotlivce. 32 Důvody, proč je vhodné nechat větší prostor při ochraně základních práv parlamen- tu a klást větší nároky na legitimizaci zásahů ze strany ústavního soudu rozhodujícího o základních právech v rámci abstraktního přezkumu ústavnosti, mají proto nejenom institucionální, ale i praktické právní rozměry. Zatímco v minulosti se právní a politic- ká teorie soustředila na otázku legitimity soudních zásahů do legislativy v případech, kdy právní úprava prodiskutovaná a přijata parlamenty odrážela dosažený společenský konsensus na obsahu základních práv a řešení jejich vzájemných střetů, 33 dnes může- me stále více pozorovat, že ohrozit základní práva mocenským ovládnutím klíčových vrcholných soudů je pro odpůrce (některých či něčích) základních práv mnohem jed- nodušší a vzhledem ke srovnání délky mandátu poslanců a soudců i dlouhodobější. 34 Právní konstitucionalismus zdůrazňující nadřazenost soudů jakožto strážců (formální) ústavnosti napomohl učinit právní systémy bezbrannými vůči zneužití moci prostřed- nictvím ústavních soudců a soudců obecně. 35 28 WAGNEROVÁ, Eliška: Pluralita hodnot a pluralita interpretací. In: PŘIBÁŇ, Jiří, HOLLÄNDER, Pavel a kol.: Právo a dobro v ústavní demokracii: polemické a kritické úvahy . Praha: Sociologické naklada- telství (SLON), 2011, str. 218. 29 V tomto smyslu viz legitimizaci teorie základních práv v sociálním státu dle E. Wagnerové, WAGNEROVÁ, Eliška: Pluralita hodnot a pluralita interpretací…, str. 222-223. 30 K pojmům negativní a pozitivní svobody viz např. BERLIN, Isaiah: Dva pojmy svobody. In: KIS, János (ed.): Současná politická filosofie: sborník textů anglosaských autorů 20. století . Praha: Oikoymenh, 1997, str. 47 a násl. 31 ELIÁŠ, Karel: První zásada soukromého práva (Zásada autonomie vůle: respekt ke způsobilosti člověka tvořit si vlastní životní poměry). Právny obzor , č. 5, 2019, str. 382. 32 Viz např. KINDLOVÁ, Miluše, PREUSS, Ondřej: Výhrada svědomí v kontextu povinného očkování a mimo něj. Jurisprudence , č. 3, 2017, str. 29-30. 33 Viz poznámky č. 21 a 22 výše o postupném vývoji od teorie politického konstitutcionalismu k delibera- tivnímu konstitucionalismu a současnou českou literaturu. 34 Srov. vývoj v Maďarsku a v Polsku např. v HALMAI, Gábor: Populism, authoritarianism and constitu- tionalism. German Law Journal , č. 3, 2019, str. 296 a násl. 35 V době uzavření rukopisu tohoto textu čelil mezinárodně věhlasný profesor ústavního práva Wojciech Sadurski v Polsku žalobě podané vládnoucí stranou Právo a spravedlnost pro zásah do jejích osobnost- ních práv (dobré pověsti) spočívající v tom, že ji na Twitteru označil za organizovanou zločineckou skupinu a současně byla proti němu vedena další civilní a trestní řízení iniciovaná vládou kontrolovanou státní televizí. Viz např. https://verfassungsblog.de/stand-with-wojciech-sadurski-his-freedom-of-expre- ssion-is-yours/

13