SLP 13 (2020)

si či bez důvěry. Lidé chtějí, aby vláda vládla a řešila jejich problémy. A my jsme na tu zodpovědnost připraveni.“ 28 Vláda navíc v tomto období necítila povinnost jakékoliv zdrženlivosti ve výkonu zá- važných exekutivních funkcí, a to i přes obecný konsensus ústavní teorie o povinnosti omezit svou činnost pouze na nezbytně nutné úkony. 29 Již několik dní po svém jmeno- vání prosadila výrazné změny ve státní správě a také personální změny ve významných institucích. 30 Ústavněprávně kritické situace v ČR jsou výsledkem společného přesvědčení prezi- denta a premiéra o bezúčelnosti parlamentní formy vlády. Prezident tak svou garancí vlády modifikoval ústavou předpokládaný systém politické důvěry mezi Poslaneckou sněmovnou a vládou do pozice důvěry mezi prezidentem a premiérem. Normativní nestabilita uvedeného základního politického rámec parlamentní republiky byla dále zesílena prezidentskými volbami. Ty se uskutečnily právě v období, kdy prezident pro- tiústavně garantoval existenci vlády. Znovuzvolení prezidenta pak lze chápat jako po- litickou legitimizaci jeho politiky, která se však pohybovala mimo ústavou vymezený rámec. Volba prezidenta tak byla také volbou o samotné interpretaci ústavy. Postavení prezidenta je dlouhodobým zdrojem nestability politického a ústavního systému ČR. Extenzívní výklad prezidentských kompetencí v řadě oblastí, jako napří- klad v realizaci zahraniční politiky, výkonu jmenovacích pravomocí aj., pohybující se na hranici ústavnosti, se stal charakteristickým i pro výkon úřadu předešlých preziden- tů ČR. Při funkčnosti kontrolních mechanismů dělby moci se s tím ústavní i politický systém více či méně úspěšně vyrovnával. V době politické krize a nárustů antisysté- mových stran odrážejících hlubší krizi demokratických hodnot, se prezidentův arbit- rární postup ve vztahu k ovlivňování podoby vlády stal přímým útokem na samotnou podstatu parlamentní formy vlády v ČR. V důsledku toho dochází ke zpochybnění základního předpokladu systému parlamentní republiky, v němž jednotlivé politiky nemají být výsledkem jednostranného rozhodnutím neodpovědného monokratického orgánu, ale v souladu s principy demokratického právního státu jsou výsledkem plura- litní parlamentní diskuse či vládního rozhodnutí pod kontrolou parlamentu. I poté, co Babišova vláda na druhý pokus získala důvěru Poslanecké sněmovny, má politická krize z roku 2017 přetrvávající závažné důsledky. Jde zejména o faktické 28 Nejsme jako Ústava, makáme. Dostupné z: 29 Premiér Babiš: Lidem je jedno, že budeme vládnout bez důvěry. Dostupné z: 30 Systemizace tak proběhla pod hesly „efektivity a racionalizace řízení”, „inovativních přístupů” a „zlepše- ní komunikace”. „Služební zákon, jenž se velmi těžko prosazoval a jehož podoba není ideální, je vládou v demisi naprosto demontován. Je nehorázné, že ministři v demisi již po pár dnech vládnutí začali pro- vádět „systemizaci“, aniž by vůbec měli čas situaci na ministerstvech poznat,” politoložka V. Dvořáková. Dostupné z: nebo

25