SLP 13 (2020)

střetu liberalismu a demokracie v moderních státech se zdá být klíčové nastavení míry soudcovské zdrženlivosti nebo sebe-omezení ( judicial self-restraint ). Projevem hledání adekvátní míry soudcovské zdrženlivosti je pak variabilní struktura principu propor- cionality. V předcházející části jsem uvedl argumenty, proč se domnívám, že zákonodárce, kte- rý v ústavních demokraciích není všemocný, protože musí respektovat základní práva, je povinen rovněž respektovat princip proporcionality. 39 Skutečnost, zda zákonodárce dostál tomuto úkolu, pak v systému kontroly ústavnosti přezkoumávají příslušné soudy. Tento přezkum však musí mít různou intenzitu (přísnost), a to mimo jiné v závis- losti na povaze dotčených práv. Varianty testu proporcionality popisuje například Pavel Holländer : počáteční přísný test proporcionality aplikovaný od roku 1994 ve struktu- ře (test vhodnosti, test nezbytnosti a test poměřování) zmírnil Ústavní soud poprvé v roce 2002, kdy začal uznávat při přezkumu pokut a poplatků vyšší míru uvážení pro zákonodárce, a tedy mírnější variantu testu proporcionality v podobě testu vyloučení extrémní disproporcionality. 40 Po roce 2006 pak zákonodárce uplatňuje na test pře- zkumu zásahu do sociálních práv test racionality, spočívající pouze ve dvou kritériích: (1) zda právní úprava sleduje legitimní cíl a (2) zda představuje rozumný prostředek k dosažení tohoto cíle (byť nemusí jít o prostředek nejlepší, nevhodnější, nejúčinnější či nejmoudřejší). 41 39 I kritikové používání principu proporcionality argumentují, že zákonodárce nemůže jednat svévolně, zcela iracionálně. WEBBER, Grégoire: On the Loss of Rights. In: HUSCROFT, Grant, MILLER, Bradley, WEBBER, Grégoire (eds.): Proportionality and Rule of Law. Rights, Justification, Reasoning . Cambridge: Cambridge University Press, 2014, str. 150. Iracionální, ale i nepřiměřená úprava by se po- dle mého názoru příčila deálu prosazování obecného dobra – v rámci zákonodárství viz EKINS, Richard: Legislating Proportionately…, str. 347. 40 HOLLÄNDER, Pavel: Příběhy právních pojmů …, str. 200-201. 41 Literatura k tomuto tématu z posledních let je rozsáhlá: ANTOŠ, Marek: Judikatura Ústavního soudu k sociálním právům: „nikoliv nutně nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější či nejmoudřejší“? Jurisprudence , č. 6, 2014, str. 3-14, ANTOŠ, Marek: EET, kouření, hospodářská práva a jaderná tlačítka. Jurisprudence , č. 3, 2019, str. 1-5, ČERVÍNEK, Zdeněk: Poměřovat, anebo nepoměřovat sociální práva? K otázce, zda lze test racionality považovat za variantu na metodu proporcionality. Jurisprudence , č. 3, 2019, str. 15-27. ČERVÍNEK, Zdeněk: Proportionality or Rationality in Socio-Economic Rights Adjudication? Case Study of Czech Constitutional Court’s Judgment in Compulsory Vaccination Case. UCL Journal of Law and Jurisprudence , č. 1, 2018, str. 86-102, GRINC, Jan, BLAŽKOVÁ, Kristina: Ústavní soud a zákonodárce v hospodářských a sociálních otázkách: ochrana ústavnosti, nebo přetahovaná o politice? Jurisprudence , č. 3, 2019, str. 6-15, KRATOCHVÍL, Jan: Test racionality: skutečně vhodný test pro sociální práva. Právník , č. 12, 2015, str. 1052-1074, MUSIL, Jan: Soudní ochrana sociálních práv. In: GERLOCH, Aleš, ŠTURMA, Pavel a kol.: Ochrana základních práv a svobod v proměnách práva na počátku 21. století v českém, evropském a mezinárodním kontextu . Praha: Auditorium, 2011, str. 69-79, ONDŘEJEK, Pavel: Princip proporcionality …, str. 164 a násl. VYHNÁNEK, Ladislav: Proporcionálně či jinak? Problém ústavního přezkumu zásahů do sociálních práv. Časopis pro právní vědu a praxi, č. 3, 2014, str. 203-221. WINTR, Jan: První tři dny nemoci bez nemocenského a ústavní přezkum zákonné úpravy sociálních práv. Jurisprudence , č. 5, 2008, str. 31-39.

39