SLP 13 (2020)

Klíčem k vyvrácení výše uvedeného názoru je již popsaná variabilita struktury pro- porcionality, která v sobě musí zahrnovat rozdílnou míru intenzity přezkumu v zá- vislosti na povaze dotčených práv, intenzitě zásahu a dalších faktorech. 47 Úvaha, že proporcionalita přílišně omezuje zákonodárce při přijímání právní úpravy, totiž vychá- zí z podle mého názoru mylného pojetí univerzální aplikace přísného testu proporci- onality, který nevytváří žádné „hrací pole“ pro demokratickou diskusi a namísto toho diktuje jedinou přiměřenou právní regulaci. Takovéto přísné pojetí proporcionality je však podle mého názoru třeba odmítnout nejen v oblasti úvah o vázanosti zákonodárce principem proporcionality, nýbrž i v úvahách o aplikaci tohoto principu soudy prová- dějícími ústavní přezkum. Z výše uvedeného podle mne logicky plyne závěr, že je nejen legitimní, ale i nutné, aby proporcionalita právní úpravy byla zajištěna v rámci legislativního procesu, při- čemž součástí úvah o proporcionalitě je i argumentace ohledně adekvátní míry inten- zity soudního přezkumu, a tedy volnosti zákonodárce. Akceptujeme-li tento závěr, můžeme v další části rozvinout úvahu o tom, jaké jsou vhodné institucionální prostředky v legislativním procesu v České republice k zajiš- tění proporcionality právní úpravy. Na prvním místě se domnívám, že jde o důvodo- vou zprávu. Nepřímo je požadavek proporcionality vyžadován v § 86 odst. 3 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, v platném znění, který zní: „ Důvodová zpráva obsahuje též … zhodnocení souladu návrhu zákona s mezinárodní- mi smlouvami podle čl. 10 Ústavy a s ústavním pořádkem České republiky. “ Analogická úprava existuje v § 20 odst. 1 písm. c) zák. č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a sbírce mezinárodních smluv, který nabývá účinnosti od 1. 1. 2022. 48 Podrobnosti jsou pak stanoveny v Legislativních pravidlech vlády (v příloze usnesení vlády č. 188 ze dne 19. března 1998, v platném znění). Konkrétně se jedná o čl. 4 odst. 1 písm. d) bod 3. a odst. 3 u věcných záměrů zákonů 49 a čl. 9 odst. 2 písm. d) u návrhů zákonů. 50 47 K variabilní intenzitě přezkumu viz část 4. výše. 48 Ustanovení § 20 odst. 1 písm. c) zák. č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a sbírce mezinárodních smluv, zní: „Důvodová zpráva obsahuje alespoň … c) zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústav- ním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky,“ 49 Čl. 4 odst. 1 písm. d) bod 3. Legislativních pravidel vlády: „Věcný záměr obsahuje … d) způsob promít- nutí navrhovaného věcného řešení do právního řádu; z návrhu musí být zřejmé, … 3. zda navrhované právní řešení … je v souladu s ústavním pořádkem, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká repub- lika vázána, a se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z členství v Evropské unii.“ Čl. 4 odst. 3 Legislativních pravidel vlády pak stanoví: „Soulad navrhovaného řešení s ústavním pořád- kem prokazuje orgán, který věcný záměr vypracoval, tím, že ve věcném záměru uvede, které právní před- pisy, jež jsou součástí ústavního pořádku a která jejich ustanovení se na danou oblast vztahují a jakým způsobem je v navrhovaném řešení jejich obsah a účel promítnut. V rámci toho posuzuje orgán, který věcný záměr vypracoval, rovněž soulad navrhovaného řešení s nálezy Ústavního soudu, které se k dané oblasti vztahují.“ 50 Čl. 9 odst. 2 Legislativních pravidel vlády: „Obecná část důvodové zprávy obsahuje … zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky způsobem stanoveným v čl. 4 odst. 3,“.

41