SLP 13 (2020)

Legislativní proces po vytvoření návrhu zákona pak považuji rovněž za proces pře- zkumu všech aspektů návrhu zákona, nikoliv jen formální a věcné stránky, nýbrž i souladu s jinými částmi právního řádu. Z toho také vyplývá požadavek na přezkum proporcionality dané právní úpravy, která má být tvrzená v důvodové zprávě jakožto součást kritéria souladu návrhu s ústavním pořádkem. Stádií legislativního procesu, kde je potřeba provést vlastní přezkum proporcionality zákona, je podle mého názoru šest: 3) přezkum návrhu Legislativní radou vlády, případně jejími komisemi, 4) projednání návrhu ve výborech Poslanecké sněmovny Parlamentu, 5) projednání návrhu ve výborech Senátu Parlamentu, 6) posouzení schváleného návrhu zákona Kanceláří prezidenta republiky. U vládních návrhů zákona začíná přezkum proporcionality právní úpravy při vni- troresortním připomínkovém řízení, probíhajícím v rámci příslušného úřadu (minis- terstva), které návrh zákona připravilo. Hlavní úlohu zde má nejen věcný gestor – pří- slušný odborný útvar na resortu, nýbrž zejména legislativní odbor příslušného úřadu. Následujícím krokem je meziresortní připomínkové řízení, kde podobnou roli hrají věcné a legislativní útvary ostatních ministerstev a dotčených orgánů. Speciální roli zde má Legislativní rada vlády, jako poradní orgán složený z expertů mimo jiné na ústavní právo, případně jednotlivé komise Legislativní rady vlády. Další instancí přezkumu proporcionality jsou výbory obou komor Parlamentu, kde fakticky probíhá nejpodrobnější legislativní činnost. Před promulgací zákona, v pří- padě jeho schválení Parlamentem, je možné argumentovat disproporcionalitou právní úpravy jako důvodem vetování prezidentem republiky, proto za poslední instanci pře- zkumu proporcionality v legislativním procesu považuji expertní posouzení v rámci Kanceláře prezidenta republiky. Výše uvedených šest instancí přezkumu proporcionality je omezeno na čtyři posled- ně jmenované v případě návrhů zákonů, které nezpracovává vláda. Na tomto místě je podle mého názoru třeba doplnit, jakým způsobem mají orgány legislativního procesu argumentovat ohledně proporcionality dané úpravy, eventuálně ji přezkoumávat. V prvé řadě se domnívám, že je třeba sledovat soudy aplikovanou strukturu testu proporcionality (test vhodnosti, potřebnosti a poměřování) s tím, že zvláštní význam by měla hrát argumentace ohledně nevybočení z existující diskrece, kterou zákonodárce při omezení příslušného práva má. Tím současně zákonodárce argumentuje ohledně požadované intenzity přezkumu proporcionality dané právní úpravy soudy, protože obě kategorie, intenzita přezkumu a diskrece zákonodárce, jsou provázané. 51 Přestože činnost parlamentů se orientuje na prosazování veřejných zájmů 51 Shodně: BARAK, Aharon: Proportionality (2)…, str. 748. Je evidentní, že pokud by soudy aplikovaly univerzálně přísný test proporcionality vyžadující jedinou úpravu, která je nezbytná a zasahuje co možná 1) vnitroresortní připomínkové řízení, 2) meziresortní připomínkové řízení,

42