SLP 13 (2020)

parlamentu zcela opuštěny. 12 Dle mého názoru tomu tak není, neboť není vyloučeno, že bude s některými návrhy pracováno i v budoucnu, přičemž otázka ochrany lidských práv žadatelů bude i nadále řešena. ͸ . Ochrana lidských práv v právu EU Není sporu o tom, že se úprava unijního azylového práva dotýká rovněž ochrany základních práv žadatelů. Jedná se nejen o problematiku principu non-refoulement, 13 ale i procesní práva žadatelů o mezinárodní ochranu, omezení jejich osobní svobody, právo na soukromý a rodinný život, práva zranitelných osob a dětí apod. 14 Evropská unie má povinnost respektovat a dodržovat základní práva osob včetně uprchlíků a migrantů, pokud aplikuje právo EU, jak vyplývá z čl. 51 Listiny základ- ních práv EU (dále jen „Listina“) 15 a čl. 6 Smlouvy o EU. 16 Jedná se o základní práva obsažená v Listině, která je od přijetí Lisabonské smlouvy součástí primárního prá- va. 17 Tuto povinnost mají jak členské státy, pokud aplikují právo EU, 18 tak instituce a orgány EU. V rámci legislativního procesu se jedná o Evropskou komisi, Radu EU a Evropský parlament. Již při předkládání návrhu nové legislativy řeší Komise slu- čitelnost se základními právy, a to prostřednictvím posouzení jejích dopadů, což je hledisko, které následně přezkoumá také Rada EU a Parlament. 19,20 Je třeba zmínit, 12 Zatím není jasné, zda bude nový Parlament (po volbách v květnu 2019) pokračovat v dosažené práci na reformě SEAS. Celý návrh reformy byl označen za „nevyřízenou záležitost“. Podle čl. 229 Jednacího řádu Evropského parlamentu se veškeré nevyřízené záležitosti považují za ukončené. Výjimkou je situa- ce, kdy Konference předsedů rozhodne o odůvodněných požadavcích parlamentních výborů a ostatních orgánů týkajících se obnovení nebo nového projednávání těchto záležitostí. Zatím (konec září 2019) tak nebylo učiněno. 13 Princip non-refoulement , neboli zákaz navrácení, je zakotvený v čl. 33 Úmluvy o právním postavení uprchlíků a zakazuje navrátit uprchlíka do země, kde mu hrozí pronásledování. Princip non-refoulement je zakotven rovněž v lidskoprávních instrumentech a zakazuje navrátit osobu do země, kde by jí hrozilo mučení, nelidské či ponižující zacházení (vyplývá např. z čl. 3 EÚLP, z čl. 3 Úmluvy proti mučení, čl. 7 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech). 14 SCHEU, Harald Ch.: Listina základních práv EU jako referenční rámec národního azylového práva. Acta Universitatis Carolinae Iuridica , č. 2, 2016, str. 26. 15 EU. Listina základních práv Evropské unie , Úřední věstník C 326, 26. 10. 2012, str. 391-407. 16 EU. Konsolidovaná znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie , Úřední věstník C 202, 7. 6. 2016, s. 1-388. 17 Srov. čl. 6 konsolidovaného znění Smlouvy o Evropské unii. 18 K povinnosti států respektovat Listinu při aplikaci práva EU srov. SCHEU, Harald Ch.: op. cit. 19 Ve vztahu k Evropské komisi srov. EVROPSKÁ KOMISE. Sdělení Komise, Strategie účinného uplatňo- vání Listiny základních práv Evropskou unií , KOM (2010) 573. Dostupné z: . Ve vztahu k Evropskému parlamen- tu srov. čl. 38 Jednacího řádu Evropského parlamentu a dále např. Zprávu Evropského parlamentu o provádění Listiny základních práv Evropské unie v institucionálním rámci EU ze dne 30. 1. 2019 (2017/2089(INI)). Pokud jde o Radu EU, i přes přijetí interních pokynů pro kontrolu souladu právních předpisů se základními právy neexistuje žádný formální mechanismus posouzení dopadů. 20 Rada EU a Evropský parlament postupují v případě změny SEAS dle čl. 78 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, tedy za použití řádného legislativního postupu. Obě instituce návrh Komise projednávají a mohou

48