SLP 13 (2020)

͹ . ͷ Bezpe č ná t ř etí zem ě Komise převzala základní pojetí konceptu bezpečné třetí země z procedurální směr- nice, neboť první čtyři podmínky, které musí třetí země splňovat, aby ji bylo možné označit za bezpečnou, nejsou ničím novým. Jedná se o tyto podmínky: v bezpečné třetí zemi a) není ohrožen život a svoboda z důvodu rasy, náboženství, státního občanství, příslušnosti k určité společenské vrstvě nebo politického názoru, b) neexistuje riziko vážné újmy (podle kvalifikační směrnice, do budoucna kvalifikačního nařízení), c) je dodržena zásada nenavracení v souladu s Úmluvou, d) je dodržen zákaz vyhoštění, představuje-li to porušení zákazu mučení a krutého, nelidského nebo ponižujícího zacházení, jak je stanoví mezinárodní právo. Procedurální směrnice předpokládá, že kromě výše uvedeného má žadatel možnost požádat o přiznání postavení uprchlíka a v případě uznání za uprchlíka obdržet ochranu v souladu s Úmluvou. Naproti tomu Komise navrhuje, aby v bezpečné třetí zemi existovala možnost získat ochranu v sou- ladu s hmotněprávními normami Úmluvy, případně dostatečnou ochranu . Dostatečná ochrana znamená, že jsou ve třetí zemi splněny podmínky dle výše zmíněných pís- men a) až d) a dále, pokud zde e) existuje právo k oprávněnému pobytu, f ) existuje od- povídající přístup na trh práce, k azylovým zařízením, ke zdravotní péči a ke vzdělání a g) existuje právo na sloučení rodiny v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv. Současná procedurální směrnice rovněž stanoví, že je možné koncept bezpečné třetí země uplatnit, pokud existovala vazba mezi žadatelem a touto zemí, na jejímž základě je důvodné, aby tam byl žadatel přemístěn. V návrhu procedurálního nařízení Komise před- pokládá, že vazba žadatele s třetí zemí nastává již v případě, kdy žadatel touto zemí, která je zeměpisně blízká zemi jeho původu, procházel. Další důležitou změnou, kterou Komise navrhuje, je povinné uplatnění konceptu bezpečných zemí. V současné procedurální směrnici je stanoveno, že členské státy mo- hou přistoupit k uplatnění těchto konceptů dobrovolně. Výbor Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 35 přijal v květnu 2018 zprávu k návrhu procedurálního nařízení, která byla podkladem pro jeho mandát k vyjednávání předmětné reformy. 36 Parlament použití institutu bez- pečné třetí země rovněž připouští, pracuje ale s pojmem efektivní ochrana na místo ochrany dostatečné. K návrhu Komise navíc připojil další kritéria, která by třetí země musela splňovat, aby mohla být označena za zemi, kde je efektivní ochrana dostupná. Nad rámec podmínek uvedených pod písmeny a) až d), které navrhuje Komise, přidal podmínku absence rizika dalšího přemístění, tedy aby nebyl žadatel třetí zemí 35 Pokud se v příspěvku zmiňuji o návrzích Parlamentu, mám tím na mysli návrh zmíněného Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci. 36 EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci. Zpráva o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavedení společného postupu pro mezinárodní ochranu v Unii a o zrušení směrnice 2013/32/EU (COM(2016)0467 – C8-0321/2016 – 2016/0224(COD)). Dostupné z: .

51