SLP 13 (2020)

V tomto ohledu ale jde nad rámec stanovený mezinárodním právem, neboť jak bylo shodně uvedeno k bezpečným třetím zemím, ratifikace Úmluvy a Protokolu není pod- mínkou pro uplatnění konceptů využívající ochrany „jinde“. Z hlediska mezinárodní práva je zásadní, aby byla žadateli v cílové zemi dostupná efektivní ochrana. ͺ . Záv ě r Koncepty bezpečných zemí budou na evropské úrovni s největší pravděpodobností využívány i nadále, ať už na základě současné procedurální směrnice nebo navrhova- ného procedurálního nařízení. Zásadní navrhovanou změnou je stanovení podmínek efektivní ochrany, která musí být žadateli ve třetí zemi dostupná, pokud země nera- tifikovala Úmluvu a Protokol. Jak vyplývá z mezinárodního práva, ratifikace Úmluvy a Protokolu není nezbytnou podmínkou pro označení země jako bezpečné, pokud má žadatel v třetí zemi k efektivní ochraně skutečně přístup. Taková ochrana musí zahr- novat dodržení zásady non-refoulement, minimální životní standard zahrnující přístup ke zdravotní péči, základnímu vzdělání a bydlení. Musí být zohledněna zvláštní zrani- telnost žadatelů a nejlepší zájem nezletilých dětí. 100 Žadatel má mít přístup ke spraved- livému a efektivnímu procesu vedoucímu k získání ochrany nebo zamítnutí jeho žádosti a rovněž možnost v průběhu takového řízení na území oprávněně setrvat. Předchozí vazba žadatele na bezpečný třetí stát není mezinárodním právem vyžadována. Snahou tohoto příspěvku bylo odpovědět na otázku, zda Evropský parlament vystu- puje v roli ochránce základních práv žadatelů o mezinárodní ochranu při vyjednávání reformy SEAS, konkrétně konceptů bezpečných zemí v návrhu procedurálního naří- zení. Na základě provedené analýzy navrhovaných ustanovení lze odpovědět kladně. Evropský parlament skutečně rozpracovává jednotlivá ustanovení s cílem posílit ochra- nu žadatelů. Příkladem může být snaha o stanovení dalších kritérií institutu efektivní ochrany nad rámec toho, co navrhuje Komise. Parlament například požaduje zohledně- ní zvláštní zranitelnosti žadatelů, přistoupení třetí země k mezinárodním uprchlickým a lidskoprávním standardům, silnější vazbu žadatele na bezpečnou třetí zemi, či úplné vypuštění konceptu efektivní ochrany v případě první země azylu. Mnohdy jde ale nad rámec minimálních mezinárodních standardů. Nicméně již návrh Komise v mnohém tyto minimální standardy ochrany práv žadatelů překračuje, např. v požadavku přístu- pu na trh práce, v případě práva na sloučení rodiny ve třetí zemi, či již zmíněné vazby žadatele na bezpečnou zemi. V některých ohledech Parlament návrh Komise vhodně doplňuje, jedná se zejména o stanovení explicitního požadavku na zohlednění zvláštní zranitelnosti žadatelů a nejlepšího zájmu nezletilých bez doprovodu. Lze uzavřít, že základní práva žadatelů jsou v evropském legislativním procesu stran využití institutů bezpečných zemí chráněna jak Komisí, tak Parlamentem. Přitom Evropský parlament potvrdil svou pověst ochránce lidských práv, neboť jeho návrhy jsou vůči žadatelům 100 U nezletilých osob lze institut aplikovat, pokud nejsou důvodné pochybnosti o bezpečnosti třetí země, nebo pokud si členský stát vyžádá od třetí země záruky, že nezletilý obdrží minimálně efektivní ochranu a bude s ním zacházeno dle jeho věku.

62