SLP 13 (2020)

a socialistických států přijímaných po druhé světové válce. 14 V těchto zemích tak do- chází k procesu sovětizace azylového práva. 15 Práva a svobody zakotvené v ústavách socialistických zemí vyžadovaly konkretizaci v běžném zákonodárství. 16 Přístup v otázce konkretizace azylového článku byl však v jednotlivých zemích různý. Některé státy přijaly relativně podrobnou zákonnou úpravu, některé naopak na zákonné úrovni právo azylu v podstatě ignorovaly a přísluš- ný azylový článek nekonkretizovaly. Ve vztahu k základním právům v socialistických státech se uvádí, že „[p]roblematika základních práv se teoreticky přesunula (resp. mohla přesunout) do oblasti správního práva“ , 17 což pro azylové právo jednoznačně platilo, a to i prakticky. Nejednalo se pak pouze o otázku správního práva, ale rovněž (často hlavně) správní praxe. 18 Ve větší či menší míře se však azylové právo v „legislativě“ evropských socialistic- kých zemích nacházelo. V pojetí těchto států zákon představoval „nejplnější vyjádření vůle vládnoucí třidy, jejich ekon. [-omických] a polit. [-ických] zájmů“ . 19 Co jsou „zájmy společnosti“ autoritativně vykládaly komunistické strany. 20 V rozebíraném kontextu je pak třeba upozornit, že azyl nebyl politickým pouze pro politické důvody pronásledo- vání, kvůli kterému byl poskytován, ale byl socialistickými státy chápán jako nástroj pro uskutečňování jejich politiky. Třídní a politická povaha azylu se projevovala (mimo jiné) ve formulační podobnosti azylových článků v ústavách socialistických států. 21 Tak M. Žemla psal, že „v chápání socialistických zemí má institut poskytování práva územ- ního azylu vyhraněně třídní, politický charakter, podobně jako právo vůbec“ . 22 Zákony uvedených zemí pak upravovaly „významné společenské vztahy v zájmu a podle potřeb pracujících, hrají aktivní úlohu při vývoji socialistické společnosti.“ 23 14 Azylové články obsahovaly rovněž ústavy Jugoslávie a NDR. Pouze v prvních poválečných ústavách Maďarska, Československa a polské tzv. Malé Ústavě z roku 1947 se azylové články nenacházely (srov. SMOLIŃSKI, Tadeusz: Prawo azylu i ekstradycja w konstytucjach europejskich państw socjalistycz- nych. Ruch Prawniczy, Ekonomiczny i Socjologiczny , č. 1, 1973, str. 16. ISSN 0035-9629). 15 Blíže srov. KRYSKA, David: Sovětizace azylového práva jako druh jeho globalizace. In ČAMDŽIĆOVÁ, Sabina (ed.): Právo v globalizované společnosti. Sborník odborných příspěvků z mezinárodní konference Olomoucké debaty mladých právníků 2018. Olomouc: Iuridicum Olomoucense, 2018, str. 105-112. ISBN 978-80-88266-32-7. 16 Srov. WAGNEROVÁ, Eliška: op. cit., str. 343, a literaturu tam uvedenou. 17 Ibid., str. 345. 18 Jedná se o jev, který je znám i z jiných oblastí základních práv v socialistických zemích. Pro příklad čes- koslovenského menšinového práva v uvedeném období srov. PETRÁŠ, René. Menšiny v komunistickém Československu. Právní a faktické postavené národnostních menšin v českých zemích v letech 1948–1970. Praha: VIP Books, 2007. ISBN 978-80-87134-35-1. 19 Ilustrovaný encyklopedický slovník. III. díl. Pro – Ž. Praha: ACADEMIA, 1982, str. 880. 20 Srov. WAGNEROVÁ, Eliška: op. cit., str. 342. 21 Srov. WIERZBICKI, Bogdan: O azylach i ekstradycji przest ępców. Warszawa: Wydawnictwo Prawnicze, 1982, str. 78. ISBN 8321901336. 22 ŽEMLA, Miroslav. K problematice územního azylu. Právník , č. 9, 1977, str. 774. ISSN 0231-6625. 23 Ilustrovaný encyklopedický slovník , op. cit., str. 880.

67