SLP 13 (2020)

dále uváděla, že osoby, kterým bylo v Sovětském svazu uděleno právo azylu, se na- cházely v právním režimu, který se odlišoval od právního režimu ostatních cizinců. Tyto osoby nemohly být vydány nebo vyhoštěny, respektive možnost jejich vyhoštění byla významně omezena. Požívaly práv, která poskytovala normální podmínky pro život. V občanskoprávních a trestněprávních věcech se na ně vztahoval národní režim, v oblasti pracovního práva a politických práv pro ně platila omezení platná pro ostatní cizince. Političtí emigranti požívali určitých úlev v oblasti vstupu a pobytu na území. 30 Politickému emigrantovi s uděleným právem azylu mohlo být uděleno sovětské státní občanství. 31 Bulharsko 32 Ústava Bulharské lidové republiky z roku 1947 v čl. 84 stanovila, že v Lidové re- publice bulharské mají cizí státní příslušníci právo útočiště, jsou-li pronásledováni pro hájení demokratických zásad, národního osvobození, pro hájení práva pracují- cích nebo svobody vědecké a kulturní činnosti. 33 Ústava Bulharské lidové republiky z roku 1971 34 obsahovala právo azylu v čl. 65, podle kterého Bulharská lidová repub- lika poskytuje právo azylu cizincům pronásledovaným za hájení zájmu pracujících, za účast v národně osvobozeneckém boji, za pokrokovou politickou, vědeckou a umě- leckou činnost, za boj proti rasové diskriminaci nebo za obranu míru. Na podústavní úrovni bylo azylové právo upraveno v nařízení o právu azylu z roku 1975. 35 Toto nařízení upravovalo zejména podmínky a postup udělování, ztrá- ty a odnímání práva azylu, příslušnost k rozhodování ve věcech azylu, postavení žada- telů během řízení a osob s uděleným azylem, obsahovalo také trestně právní souvislosti udělení azylu (zákaz trestního postihu, zákaz extradice). Č eskoslovensko 36 Bylo již uvedeno, že Československo představovalo jednu z mála socialistických zemí, která právo azylu v první poválečné ústavě, tzn. Ústavě 9. května, 37 neupravo- vala. Úprava azylu pak chyběla nejen v ústavě, ale výslovné ustanovení o něm chybělo v jakémkoliv jiném právním předpisu. Dobová literatura k tomu uváděla, že „českoslo- 30 Srov. GALENSKAJA, Ljudmila Nikiforovna: op. cit., str. 32-34. 31 Srov. BOGUSLAVSKIJ, Mark M., Rubanov, August A.: Pravovoje položenije inostrancev v SSSR . Moskva: Institut meždunarodnych otnošenij, 1959, str. 41. 32 Blíže srov. KRYSKA, David: Právo azylu v jihoslovanských socialistických zemích. In: JÍLEK, Dalibor, POŘÍZEK, Pavel (eds.): Ročenka uprchlického a azylového práva 2017. Brno – Praha: Kancelář Veřejného ochránce práv – Wolters Kluwer, 2018, str. 218-235. ISBN 978-80-7598-262-9. 33 Pro český překlad srov. Ústava Lidové republiky bulharské. Praha: Svoboda, 1948. 34 Pro český překlad srov. ZDOBINSKÝ, Stanislav: Ústavy evropských socialistických států . Praha: SPN, 1978, str. 121-146. 35 Ukaz № 520 za pravoto na ubežište (Dăržaven vestnik, br. 21/1975). 36 Blíže srov. KRYSKA, David: Právo azylu v Listině základních práv a svobod v historické perspektivě. K poctě docenta Vladimíra Mikule. Správní právo . č. 3, 2015, str. 144-151. ISSN 0139-6005. 37 Ústava Československé republiky z 9. května 1948 (ústavní zákon č. 150/1948 Sb.).

69