SLP 13 (2020)

pozornost, a to nikoliv jen ve fázi soudního přezkumu, nýbrž i v legislativní činnosti a ukazuje na její místo v jednotlivých stádiích legislativního procesu. Další dvě kapitoly jsou zaměřeny na konkrétnější problémy. Ve čtvrté kapitole Mgr. Markéta Křižáková zkoumá ochranu lidských práv žadatelů o mezinárodní ochranu při snahách o reformu Společného evropského azylového systému. Zabývá se návrhem procedurálního nařízení v rámci reformy SEAS, konkrétně koncepty bezpeč- né třetí země a první země azylu. Kapitola analyzuje zejména protinávrh Evropského parlamentu a snaží se zodpovědět otázku, zda se tímto návrhem ve vztahu k bezpeč- ným zemím staví do role ochránce základních práv žadatelů o mezinárodní ochranu. Zatímco předchozí kapitola zkoumala budoucí úpravu azylového systému, v páté kapitole se Dr. David Kryska z pohledu historického a komparativního zaměřil na azylovou legislativu v dřívějších evropských socialistických státech (Sovětský svaz, Bulharsko, Československo, Jugoslávie, Německá demokratická republika, Polsko a Rumunsko). Neexistence dostatečné právní úpravy pak působila značné problémy na počátku období transformace politických a právních systému na začátku 90. let, kdy se azylové právo a počet osob nově příchozích osob domáhajících se ochrany staly pro tyto státy výzvou, se kterou si ne vždy věděly dostatečně rady. V poslední kapitole se pak Dr. Pavel Ondřejek zabývá ochranou základních práv z hlediska variability odůvodnění rozhodnutí ústavního soudu ČR. Soudy totiž mohou volbou argumentace například rozšířit či zúžit aplikovatelnost určitého obecného pra- vidla, případně jej reinterpretovat, anebo se rozhodování určitých otázek zcela vyhnout Dochází k závěru, že i ve sporech, které se dotýkají základních práv, je třeba ponechat určitý prostor pro zákonodárce, například při řešení otázek, o kterých může být veden politický střet. Soud by tak měl odlišit otázky primárně lidskoprávní, o nichž rozhod- nout musí, a další související otázky, které by měl nechat nerozhodnuté a umožnit tak o nich vést další diskuse. Prof. JUDr. Pavel Šturma, DrSc. koordinátor VCLP (UNCE)

6