SLP 13 (2020)

Již na tomto místě je třeba uvést, že minimalismus plní v soudním rozhodování celou řadu funkcí, z nichž řada nesouvisí s tématem tohoto příspěvku, proto se jim nebudu blíže věnovat. 7 Zde bych se chtěl zabývat otázkou, do jaké míry minimalismus anebo maximalismus naplňuje základní úlohu soudní moci, tedy poskytovat ochranu sub- jektivním právům, z nichž nejvýznamnější jsou základní práva a svobody chráněná v ústavách. Účelem příspěvku bude posoudit, zda může být minimalismus v soud- ním rozhodování ve spojení se sebeomezením soudů v něčem výhodný pro posílení ochrany práv, anebo zda naopak představuje výlučně oslabení ochrany základních práv. Pokud totiž dospějeme k názoru, že minimalismus a sebeomezení soudů musí nut- ně znamenat oslabování ochrany základních práv, je namístě prosazovat větší úlohu obecných i ústavních soudů. V opačném případě, tedy když přiznáme minimalismu a sebeomezení důležitost, je na místě uvažovat o roli soudů detailněji. Struktura příspěvku bude taková, že v úvodu zmíním několik případů rozhodova- ných českým Ústavním soudem, na nichž představím teze minimalistického anebo maximalistického soudního rozhodování. Následně se pokusím poukázat na někte- ré obecné otázky soudní ochrany základních práv, v závěru provedu zhodnocení, jak minimalismus anebo maximalismus v rozhodovací činnosti ve spojení s aktivismem nebo pasivismem v soudním rozhodování představuje posílení anebo narušení ochrany základních práv. ͸ . Ilustrace rozhodovací praxe č eského Ústavního soudu z hlediska ší ř e od ů vodn ě ní Zda určitý soud zvolí v odůvodnění rozhodnutí minimalistickou anebo maximali- stickou argumentaci, není možné podle mého názoru exaktně předvídat, stejně jako není možné jednoznačně předpovědět interpretaci práva určitým soudcem. Na dru- hou stranu však lze z dlouhodobějšího trendu příklon soudce k určitým interpretač- ním přístupům pozorovat, a tím vyslovit pravděpodobný závěr o daném rozhodnutí. 8 Stejným způsobem lze podle mého názoru v dlouhodobějším hledisku charakterizovat on the Supreme Court . Cambridge MA, London: Harvard University Press, 2001. SUNSTEIN, Cass: Beyond Judicial Minimalism. Tulsa Law Review , roč. 43, 2008, str. 825-842. 7 Pouze na okraj je možné zmínit, že minimalismus například pragmaticky vede k efektivnějšímu dosa- žení rozhodnutí. V prvé řadě se jedná o snížení délky projednání případů (protože není potřeba příliš důkladná argumentace o základech všech použitých koncepcí, ani zvažování všech možných dopadů rozhodnutí na budoucí případy, protože jeho dopady jsou úzce přizpůsobené projednávanému skutko- vému stavu), dále též snazší dosažení shody v senátech či plénu, neboť na minimalistickém rozhodnutí se shodne pravidelně více soudců než v případě rozhodnutí podrobně vysvětlujícího každý aspekt pro- jednávaného případu anebo formulujícího pravidlo podobně obecné, jako je právní norma. V podrob- nostech poukazuji na výborné Sunsteinovy práce uvedené v předchozí poznámce pod čarou, které jsou s ohledem na jeho specializaci v ekonomické analýze práva velmi dobře vyargumentovány. 8 Na tomto předpokladu je založeno zkoumání přístupů konkrétních soudců v kolektivních rozhodo- vacích orgánech, které v české odborné literatuře provádí například Jan Chmel (CHMEL, Jan: Vliv politické ideologie na rozhodování Ústavního soudu ČR. In: BROZ, Jan, CHMEL, Jan: Pohled za opo- nu: studie o vzniku Ústavy České republiky a o kontextu její interpretace . Praha: Leges, 2016, str. 66-117)

79