SLP 13 (2020)

(při nezměněném obsazení) určitý soudní senát, případně i celé plénum soudu. 9 Právě proto, že na níže uvedených příkladech usiluji pouze o ilustraci způsobu zdrženlivého anebo naopak málo zdrženlivého rozhodování Ústavního soudu, není možné z těchto ilustrací vyvozovat závěr, že český Ústavní soud je ve svých rozhodnutích, zdrženlivý, aktivistický, že preferuje minimalismus v soudních rozhodováních anebo naopak že je maximalistický v odůvodňování svých rozhodnutí. Cílem níže uvedených příkladů v této podkapitole je tak poukázat na možnosti variability šíře odůvodnění soudního rozhodnutí. Nálezem sp. zn. Pl. ÚS 7/15 rozhodl Ústavní soud o tom, že zákaz adopce dětí oso- bami v registrovaném partnerství je protiústavní. 10 Příslušné ustanovení § 13 odst. 2 zákona o registrovaném partnerství, podle něhož „trvající registrované partnerství brá- ní tomu, aby se některý z partnerů stal osvojitelem dítěte“, bylo Ústavním soudem označeno za nelogické, protože současně není vůbec způsobilé samo o sobě dostát cíli právní úpravy, kterou je dle důvodové zprávy „preference náhradní výchovy dítěte heterosexuálním párem“. Jestliže totiž osoby žijící ve stejnopohlavním svazku neuzavřou registrované part- nerství, není vyloučena adopce dětí kterékoliv z takto žijících osob. Pokud však uza- vřou registrované partnerství, nejenže není možná společná adopce, ale, co bylo dů- vodem zrušení této úpravy, zákonodárce v takovém případě zakázal adopci i jednot- livci. Hlavním rozdílem tedy není faktický stav (v obou výše uvedených případech žijí stejnopohlavní páry rodinným životem), nýbrž skutečnost, zda tyto osoby uzavřely registrované partnerství anebo nikoliv. Po vylíčení tohoto argumentu nelogičností právní úpravy přistoupil Ústavní soud k argumentaci zásahem do lidské důstojnosti osob náležejících k sexuálním menšinám, které z možnosti adoptovat dítě vyloučeny. V rozhodnutí zdůrazňuje, že lidská důstoj- nost je „nedotknutelná hodnota a je součástí nadpozitivního práva.“ 11 Právní úprava pak dle Ústavního soudu z osob v registrovaném partnerství činí „ de facto jakési osoby ‚druhého řádu‘ a dává jim bezdůvodně určité stigma, které evokuje představu o jejich méněcennosti, zásadní odlišnosti od ostatních (zřejmě „normálních“) a zřejmě i o ne- schopnosti se – oproti osobám jiným – náležitě postarat o děti.“ 12 V jiném rozhodnutí týkajícím se ústavně konformní interpretace povinnosti řidiče zajistit bezpečí přepravovaných osob šlo o řidiče, který pod vlivem alkoholu zavinil anebo Tereza Papoušková a Jan Papoušek (PAPOUŠKOVÁ, Tereza, PAPOUŠEK, Jan: Ústavní soudci v kvantitativní perspektivě. Časopis pro právní vědu a praxi , 2017, roč. 25, č. 1, str. 73-92). 9 V debatách o americké ústavní praxi je často připomínán vliv příslušné většiny (konzervativní nebo liberální) u tamějšího Nejvyššího soudu. Tak například soud za působnosti předsedy Earla Warrena (1953–1969) bývá označován za aktivistický, zatímco za působení předsedy Williama Rehnquista (1986–2005) byl soud označován za konzervativní. 10 Nález Ústavního soudu ze dne 14. června 2016, sp. zn. Pl. ÚS 7/15 (dostupný na nalus.usoud.cz).

11 Odst. 44 odůvodnění rozhodnutí. 12 Odst. 46 odůvodnění rozhodnutí.

80