SLP 13 (2020)

rický autor Etienne Mureinik , který popisoval proměnu právní kultury Jihoafrické re- publiky po přijetí lidskoprávního katalogu tamější ústavy. 28 Ve svém článku „ A Bridge toWhere?“ uvádí, že přechod k demokracii znamenal odklon od autoritářského režimu, v němž vláda nemusela obhajovat své kroky před obyvateli, k pojetí tzv. kultury justifi- kace ( culture of justification ). 29 Nejen v teorii, ale zejména v soudní praxi se požadavek řádného zdůvodnění rozhodnutí orgánu veřejné moci řadí mezi komponenty právního státu. Příkladem může být nález českého Ústavního soudu, kterým bylo zrušeno usta- novení občanského soudního řádu umožňující neodůvodňovat rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání. 30 ͺ . Minimalismus, sebeomezení soud ů a základní práva Posuny od formální k materiální racionalitě a od autority k justifikaci se v souvis- losti se soudním rozhodováním projevují ve dvou ohledech: základní práva ve většině případů mají vlastnost, označovanou jako otevřená textura, kterou podrobně popsal v knize Pojem práva významný právní pozitivista H. L. A. Hart . 31 Podle jiné teorie jsou základní práva aplikována nikoliv jako klasická pravidla (právní normy), nýbrž často ELIYA, Moshe, PORAT, Iddo: Proportionality and Constitutional Culture. Cambridge: Cambridge University Press, 2013, str. 111 a násl 28 MUREINIK, Ettiene: “A Bridge to Where?” Introducing the Interim Bill of Rights. South African Journal on Human Rights , 1994, roč. 10, str. 31-48. 29 Slova z názvu jsou volena záměrně, reflektují poslední kapitolu Prozatímní ústavy Jihoafrické republiky z roku 1994: „ Tato ústava zakládá historický most mezi hluboce rozdělenou společností minulosti … a bu- doucností založenou na uznání lidských práv, demokracie a mírovém soužití všech Jihoafričanů bez ohledu na barvu pleti, rasu, třídu, náboženství a pohlaví “. Viz též ONDŘEJEK, Pavel: Proměny veřejného práva a jejich vliv na ochranu lidských práv. Jurisprudence , č. 3, 2015, str. 32. 30 Nález Ústavního soudu ze dne 11. 2. 2004, sp. zn. Pl. ÚS 1/03, v němž tento soud mimo jiné uvádí: „ Argument, že odmítnutí dovolání v občanském soudním řízení bez odůvodnění přispěje k rozhodování soudů v přiměřené době (což je cíl nepochybně legitimní), […] podle přesvědčení Ústavního soudu neobstojí. […] Uvedení stručných důvodů, o které Nejvyšší soud své odmítavé rozhodnutí opřel (např. citací judikátů tohoto soudu, které věc řeší a pro jejichž změnu či odchýlení se od nich neshledal soud důvod), nemohou Nejvyšší soud zatížit významným způsobem, a tedy ani významně ovlivnit celkovou délku soudního řízení; omezení práv účastníka dovolacího řízení se tedy jeví být zjevně nepřiměřeným sledovanému cíli. “ Viz též POSPÍŠIL, Ivo: Článek 36. In: WAGNEROVÁ, Eliška, ŠIMÍČEK, Vojtěch, LANGÁŠEK, Tomáš, POSPÍŠIL, Ivo a kol.: Listina základních práv a svobod. Komentář . Praha: Wolters Kluwer, 2012, str. 743. 31 Otevřená textura práva navazuje na starší práce z oblasti filosofie jazyka – srov. BUNIKOWSKI, Dawid: The Origins of the Open Texture in Language and Legal Philosophies in Oxford and Cambridge. Rechtstheorie , č. 2, 2016, str. 142. Je totiž evidentní, že ne ve všech případech mají základní práva podo- bu principů, někdy jsou formulována jako relativně konkrétní pravidla. V českém právu lze uvést např. čl. 6 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (vyhl. pod č. 2/1993 Sb.): „Trest smrti se nepřipouští“, nebo čl. 8 odst. 3 Listiny: „… Soudce musí zatčenou osobu do 24 hodin od převzetí vyslechnout a roz- hodnout o vazbě, nebo ji propustit na svobodu.“

84