SLP 13 (2020)

jako právní principy. 32 To má vliv na způsob řešení jejich kolizí, kdy se přistupuje k poměřování a aplikaci principu proporcionality. 33 Druhou otázkou, která je v kontinentálním právu klíčová z hlediska rozhodová- ní soudů, je princip vázanosti soudu zákonem. Tato zásada existovala v kontinentál- ním právu minimálně od novověkých kodifikací, ovšem jak argumentuje Meinhard Schröder , v určité podobě se vyskytovala již v době antického práva. 34 Tento závěr je třeba samozřejmě činit s výhradou toho, že tehdejší racionalita práva se jistě nedá po- pisovat s odkazem na soudobé pohledy na právo. 35 Poválečná německá koncepce v duchu odmítnutí legalistického pozitivismu roz- šířila tuto základní zásadu, na vázanost soudů a jiných státních orgánů „zákonem a právem“, 36 což je jeden z příznačných rysů výše zmíněného přechodu od formální k materiální racionalitě práva. Bývalý místopředseda Ústavního soudu Pavel Holländer považuje v dnešní době roli soudů za významnou, neboť soudy mohou pomocí apli- kovaných principů a hodnot posilovat koherenci jinak fragmentovaného práva, které se vyznačuje velkým množstvím často se měnících předpisů a mohou tak čelit postmo- dernou proklamované dekonstrukci práva. 37 Na druhou stranu však zůstává významná otázka prostoru pro utváření demokratického rozhodování, o které se vede politický střet a který tak nemůže být dopředu vyloučen soudním rozhodnutím. Přes rozšiřující se okruh standardů, kterým mohou soudy argumentovat, jejich vázanost zákonem ani 32 ALEXY, Robert: A Theory of Constitutional Rights . Oxford: Oxford University Press, 2002. 33 Ze stále bohatší debaty v českém právu lze zmínit: HOLLÄNDER, Pavel: Příběhy právních pojmů . Plzeň: Aleš Čeněk, 2017, str. 198 – 231. Specifikem české praxe je aplikace testu racionality v případě zásahu do sociálních práv uvedených v Listině základních práv a svobod. K tomuto testu srov. bohatou diskusi v české odborné literatuře: ANTOŠ, Marek: Judikatura Ústavního soudu k sociálním právům: „nikoliv nutně nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější či nejmoudřejší“? Jurisprudence , č. 6, 2014, str. 3-14; VYHNÁNEK, Ladislav: Proporcionálně či jinak? Problém ústavního přezkumu zásahů do sociálních práv. Časopis pro právní vědu a praxi , č. 3, 2014, str. 203-221; KRATOCHVÍL, Jan: Test racionality: skutečně vhodný test pro sociální práva? Právník , č. 12, 2015, str. 1052-1074; ČERVÍNEK, Zdeněk: Proportionality or Rationality in Socio-Economic Rights Adjudication? Case Study of the Czech Constitutional Court’s Compulsory Vaccination Case. UCL Journal of Law and Jurisprudence, 2018, str. 86-102. 34 SCHRÖDER, Meinhard: Gesetzesbindung des Richter sund Rechtsweggarantie im Mehrebenensystem . Tübingen: Mohr Siebeck, 2010, str. 14-17. 35 HATTENHAUER, Hans: Evropské dějiny práva . Praha: C.H. Beck, 1998, str. 42. Tento autor správně uvádí, že základní problém při poznávání archaického práva spočívá v uznání jeho druhové jinakosti. Chce být pochopeno ze sebe sama a vzpírá se každému, kdo je chce vyložit pomocí pojmových technik moderního práva. 36 K diskusím ohledně významu a možnému non-pozitivistickému výkladu ustanovení o vázanosti „právem“ a contrario vázanosti „zákonem“ srov. SOMMERMANN, Karl-Peter: Artikel 20. In: VONMANGOLDT, Hermann, KLEIN, Friedrich, STARCK, Christian, HUBER, Peter, VOßKUHLE, Andreas (eds.): Grundgesetz. Band 2, Art. 20 – 82. Kommentar . 7. vyd., München: C.H. Beck, 2018, str. 118, anebo STARCK, Christian: Die Bindung des Richters an Gesetz und Verfassung. In: ROELLECKE, Gerd (ed.): Veröffentlichungen der Vereinigung der Deutschen Staatsrechtslehrer . Heft 34, Berlin, New York: Walter de Gruyter, 1976, str. 43-88. 37 HOLLÄNDER, Pavel: Ústavněprávní argumentace. Ohlédnutím po deseti letech Ústavního soudu. Praha: Linde, 2003, str. 23.

85