SLP 13 (2020)

základních práv konfrontovány. Judikatura vrcholných soudů proto vytváří důležitá upřesnění abstraktně formulovaných práv a je přijatelné, že v některých případech jde odůvodnění rozhodnutí nad rámec konkrétního rozhodovaného případu. Případy, které jsem uvedl jako ilustrace maximalistického rozhodování Ústavního soudu, jsou charakteristické odůvodněními, která přesahují individuální případ a kde se soud neomezil se na formulaci úzkého závěru. Zaměřme se nyní na klíčovou otázku, zda je takováto argumentace soudu odůvodněná? V nálezu o zrušení ustanovení § 13 odst. 2 zákona o registrovaném partnerství (výše citovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 7/15) je rozhodnutí velmi podrobné, pokud jde o argu- mentaci důstojností a konceptu rodiny (respektive tím, co většina soudců v rozhodnutí označila jako „přirozená rodina“). Práva párů osob stejného pohlaví jsou v současné době nejen v České republice diskutované téma, na němž nepanuje shoda. Je zároveň předmětem politických diskusí, mimo jiné v Parlamentu. 40 Zejména proto se podle mého názoru mohl Ústavní soud omezit v šířce odůvodnění rozhodnutí. Hloubka argumentace založené na důstojnosti a pojetí rodiny Ústavním soudem může vyvo- lat kontroverze, protože nejde o otázky, na nichž by existovala ve společnosti shoda, a zároveň z ústavního zakotvení důstojnosti člověka na první pohled neplynou práva párů osob stejného pohlaví. Vhodnější by podle mého názoru bylo soustředit se pouze na otázku diskriminace z důvodu sexuální orientace, která je obecně uznávanou kate- gorií i v ústavním právu (byť explicitně v článku 3 Listiny základních práv a svobod tento diskriminační důvod zmíněn není, v systému ochrany lidských práv chráněném Evropským soudem pro lidská práva je však rozlišování na základě sexuální orientace považováno za podezřelé kritérium.) 41 Druhý z výše zmiňovaných případů (sp. zn. II. ÚS 492/17) týkající se povinnosti řidiče zajistit bezpečí přepravovaných osob obsahuje relativně podrobnou argumentaci Ústavního soudu, a to vzhledem k existenci rozporné judikatury civilního a trestní- ho kolegia Nejvyššího soudu (srov. odst. 21 – 25 odůvodnění nálezu). Připomeňme znovu, že Ústavní soud v tomto rozhodnutí zdůraznil, že povinnost zajistit bezpečí přepravovaných osob se netýká spolujezdce, který je dospělý, plně svéprávný a má zku- šenosti s cestováním v motorových vozidlech. Tuto situaci odlišil od případu, kdy je spolujezdec zdravotně postižený, jede poprvé v automobilu atd. Podle mého názoru jsou zde širší závěry Ústavního soudu odůvodněny, a to proto, že lze očekávat, že v budoucnu se objeví případy podobné, které se však budou skutko- vě lišit pouze charakteristikami spolujezdce. Pokud by soud v prvém rozhodnutí for- muloval své rozhodnutí minimalisticky a orientoval se pouze na řešený případ, mohl by vytvořit nejistotu ohledně budoucího řešení podobných sporů, o nichž má již v této 40 V roce 2018 byly do Poslanecké sněmovny předloženy dva zcela protikladné návrhy: jeden zakotvující manželství jako svazek muže a ženy, druhý měnící registrované partnerství na manželství. 41 BOBEK, Michal: Článek 3. In: WAGNEROVÁ, Eliška, ŠIMÍČEK, Vojtěch, LANGÁŠEK, Tomáš, POSPÍŠIL, Ivo a kol.: Listina základních práv a svobod. Komentář . Praha: Wolters Kluwer, 2012, str. 104.

87