SLP 14 (2020)

Až ustanovení § 800 předepisuje punitivní následek, jenž pojmově vyznačuje soci- ální trest. Ustanovení mlčky předpokládá, že předchozí odsouzení zásadně nezapůso- bily na osobnost viníka; neměly žádné intrapersonální účinky. Předchozí následky ne- vedly dítě ke změně jeho chování, nepohnuly jeho svědomím. Soud podle ustanovení nemusí výslovně uznat špatnost chování viníka. Soud podle § 800 autoritativně zbavuje ( sąd pozbawia ) dítě jeho práv. Ustanovení nespecifikuje práva, jež nesmí vykonávat. Především je dotčeno jeho právo předvolávat před soud ostatní děti a právo soudit. Zbavení práv je dočasné, pouze na dobu jednoho týdne. Týden poskytuje dítěti čas, aby se zamyslelo nad vlastním činem. Týden je čas nabídnutý soudem k obratu mysli a srdce a k osobní nápravě. Ustanovení § 800 spoléhá na sebe-vývoj dítěte. Zatímco podle § 900 ztratil soud naději ve viníkovu proměnu. Společenství dětí přestává provinilci věřit. Obává se jeho trvale špatného chování, které je nebezpečné pro vzájemné vztahy. Společenství dětí předpokládá jeho izolaci. Viník je vyloučen z internátu za podmínky, že se do dvou dnů nepřihlásí žádné dítě nebo vychovatel, který by se ujal jeho opatrovnictví. Najde- li se opatrovník, může viník v dětském domově setrvat. Opatrovník přejímá za něho odpovědnost. Každé nesprávné chování provinilce se nepřipisuje jeho aktéru, nýbrž opatrovníku, jenž ho převzal do výchovné péče. Ustanovení předpokládá substituci odpovědnosti. Předpokladem převzaté odpovědnosti je důvěra opatrovníka v nápravu viníka. Jinak institut opatrovnictví ztrácí výchovný smysl. Ustanovení § 1000 upravuje bezpodmínečné vyloučení chovance z internátu. Chování takového dítěte je pro internátní společenství nesnesitelné a nenapravitelné Přesto vyloučení nelze považovat za absolutní, nezvratné rozhodnutí kamarádského soudu. Vyloučený má po uplynutí tříměsíční lhůty právo požádat o opětovné přijetí. Právo vyloučeného nezdůvodňuje žádnou povinnost vedení dětského domova provi- nilce znovu přijmout. Vedení zvažuje návrat dítěte podle osobních i vnějších okolností případu. Návrat chovance vychází z usmíření a víry v nápravu. Kdyby nebylo možné obnovit normalitu soužití a přátelské vztahy mezi dětmi, stálo by rozhodnutí proti rozumu, moudrosti i kolektivní zkušenosti. ͺ . Soud Internát je společným, dlouhodobým místem života dětí. V tomto domově soužití dětí ovládají formální (nikoli neformální) sociální normy. Život tam se má odehrávat podle heteronomního řádu, který nemá žádný právní charakter. Korczak se mýlí, když poznamenává, že úkolem soudu je bdít nad dodržováním práva. Soud bdí nad dodržo- váním sociálního řádu, jenž nevznikl spontánně mezi dětmi. Řád složený z mimopráv- ních norem, jejichž účelem je utvářet chování dětí, vypracovala soudní rada. Soud je rovněž morálně-výchovnou institucí. Jako orgán dětské samosprávy má vést děti k porozumění primárním hodnotám, jako je spravedlnost anebo rovnost. Kamarádský soud není ztělesněním spravedlnosti, avšak jeho soudci musejí o spravedl-

18