SLP 14 (2020)

Soudní rozhodování umožnilo dítěti vnímat cizí provinění, ale i pocity ublíženého dítěte. Výkon soudní funkce pomáhal dítěti nabýt empirický poznatek, jak je obtížné docílit spravedlnost. Soud požadoval, aby velký neubližoval malému, aby se chytrý nepovyšoval a nevy- smíval hloupějšímu. Soud byl v praxi blahosklonný a laskavý. Jeho rozhodování bylo založeno na odpuštění a proaktivním následku. Kamarádská instance měla přispívat k individuálnímu blahu každého člena dětského kolektivu. Žádné dítě nemělo strádat. Jeho potřeby a zájmy měly být uspokojeny. Soud paralelně dbal o blaho celku. Čtvrtým úkolem soudu byla starost o osobní a internátní majetek. Soud protěžoval respekt ke společným věcem, zařízení domova, soukromému majetku každého dítěte. Vedl děti k postojům a chování, jež si cení hodnotu materiálních i duchovních věcí. Jakmile někdo způsobil újmu na jakémkoli druhu majetku, byl ex officio předvolán k soudu. Soud měl zajistit nápravu špatného jednání prostřednictvím reparace. Soud mohl nařídit viníkovi, aby nahradil škodu na majetku ze svých prostředků. Stejně tak mohl vyjádřit shovívavost vůči viníkovi a neuložit mu reparační povinnost. Škoda mohla být uhrazena ze soudního fondu. Úkolem soudu bylo děti vychovávat k respektu k nemocnému či zraněnému kama- rádovi. Takové dítě zasluhuje zvláštní pozornost a péči od ostatních. Korczak připomíná, že každá škoda je napravitelná či odstranitelná. Okno lze zasklít, ztracený míč koupit. Nemoc, zranění a smrt jsou velká neštěstí. 9 Nebyla to záležitost soudu, nýbrž soudní rada byla příslušná. Rada rovněž rozhodovala o uveřejnění nehody či zranění kvůli všeobecné informovanosti dětí. Nešťastné případy tak byl často oznamovány na soudní tabuli. ͺ . ͹ Soudní rada Původně byl kamarádský soud jediným judiciálním tělesem internátu. V denní praxi se ukázalo, že samotný soud nestačí. Soud rozhodoval až sto případů týdně. Složité případy mnohdy pro nedostatek času zanedbával. Proto byla po půl roce zříze- na soudní rada, aby doplnila soud. Rada byla na rozdíl kamarádského soudu voleným orgánem na období tří měsíců. Ačkoli složení soudu rotovalo v pravidelných interva- lech, vykazovalo relativní stabilitu. Tato vlastnost rady se mohla projevit v předvídatel- nosti jejího rozhodování. V soudní radě byl vždy zastoupen vychovatel. Rada rozhodo- vala ve trojčlenném senátu (vychovatel+ dvě děti), třebaže soudců bylo pět z důvodu, že i soudce mohl být účastníkem řízení. Rada se jevila být nadřazenou instancí vzhledem ke kamarádskému soudu, proti němuž dítě mohlo podat po jednom měsíci odvolání. Rada zejména převzala případy závažného selhání dítěte. Tehdy hrozil viníkovi přísný následek. Rada výlučně apliko- vala ustanovení § 500 a vyšší. K tomuto druhu případů se přimykaly soudní věci, které vyžadovaly důkladný postup za účelem zjištění materiální pravdy. Radě byly taktéž svěřeny případy kompenzace hmotných škod utrpěných na majetku.

9 Ibid , s. 178: „ Choroba, kalectwo i śmierć – są to wielkie nieszczęścia .”

21