SLP 14 (2020)

Lidská práva jsou často pojímána jako zabezpečující (chránící) časově neohraniče- né univerzální lidské potřeby, zatímco pracovní práva se mohou vyvíjet podle systému produkce. Navíc pracovní práva mají silnější kolektivní povahu než lidská práva, která jsou určena jednotlivcům 7 . Klíčová pracovní práva jsou však lidská práva a jako taková jsou chráněna mezinárodními úmluvami o lidských právech 8 . Například mezinárodní instrumenty v oblasti lidských práv, stejně jako úmluvy MOP, upravují např. právo na rovné zacházení a zákaz diskriminace v čl. 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech z roku 1966 a v čl. 2 odst. 2 a v čl. 3 Mezinárodního paktu o hos- podářských sociálních a kulturních právech z roku 1966. V čl. 3 Paktu o hospodář- ských, sociálních a kulturních právech se smluvní státy zavazují, že zajistí rovná práva mužů a žen při požívání všech hospodářských, sociálních a kulturních práv v tomto Paktu. Článek 7 Paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech upravuje právo každého člověka na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky. Dále se v čl. 7 smluvní státy zavazují zajišťovat spravedlivou mzdu a stejnou odměnu za práci stej- né hodnoty bez jakéhokoli rozlišování, přičemž zvláště ženám jsou zaručeny pracovní podmínky ne horší, než jaké mají muži, se stejnou odměnou za stejnou práci. Také regionální soudy o lidských právech berou v úvahu ve zvýšené míře meziná- rodní instrumenty o pracovním právu při interpretaci a aplikaci práv v dané úmluvě a spojují tak podstatu case law v oblasti lidských práv s právem MOP 9 . Také v čin- nosti Výboru pro odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) je odkazováno na úmluvy MOP. V čl. 11, písm. d) Úmluvy je obsaženo právo na stejnou odměnu, včetně výhod, a na stejné zacházení, pokud jde o práci stejné hodnoty, jakož i rovno- právnost při hodnocení kvality práce. Přičemž výraz odměňování v tomto článku je vykládán tak, jak je obsažen v travaux preparatoires zahrnuté v široké definici odměňo- vání 10 v Úmluvě MOP č. 100. Avšak řada pracovních práv nemůže být považována za lidská práva (např. úprava týkající se pracovní doby, zdravotní standardy, mzda atd.). Existuje také všeobecná dohoda o tom, že zmínka v čl. 24 Všeobecné deklarace lidských práv o „pravidelné placené dovolené“ není lidským právem. ͹ . Zákaz diskriminace žen v zam ě stnání a v odm ěň ování V oblasti mezinárodní ochrany lidských práv upravuje zákaz diskriminace žen Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen z roku 1979. V preambuli Úmluvy je konstatováno znepokojení, že přes různé dokumenty, které byly přijaty, nadále exis- tuje rozsáhlá diskriminace žen a zdůrazňuje se, že diskriminace žen porušuje zásady

Ibid .

7

Ibid , s. 464.

8

9 EBERT, F., OELZ, M. Bridging the Gap between Labour Rights and Human Rights. In: PETERS, A. Beyond Human Rights. The Legal Status of the Individual in International Law. Cambridge: Cambridge University Press, 2016, s. 468. 10 CEDAW, R.K.B. v. Turecko , stanovisko z 13. dubna 2012, CEDAW/C/51/D/28/2010, s. 17.

25