SLP 14 (2020)

Podobně jako v jiných řízeních, kdy podávají jednotlivci určitá oznámení, stížnosti apod., také v tomto řízení nesmí Výbor ve smyslu čl. 4 posuzovat oznámení bez ověře- ní, zda byly vyčerpány všechny dostupné vnitrostátní opravné prostředky , s výjimkou pří- padů, kdy je použití takových opravných prostředků nepřiměřeně protahováno nebo zřejmě nepovede ke zjednání účinné nápravy. Výbor prohlásí oznámení za nepřijatelné , pokud: i) tatáž věc již byla Výborem pro- jednána nebo byla či je projednávána v rámci jiné mezinárodní instance pro vyšetřo- vání či řešení sporů; ii) je neslučitelné s ustanoveními Úmluvy; iii) je zjevně nepodlo- žené či nedostatečně opodstatněné; iv) zneužívá právo na podání oznámení; v) ke sku- tečnostem, které jsou předmětem oznámení, došlo před vstupem tohoto Protokolu v platnost pro příslušný stát, smluvní stranu s výjimkou případů, kdy tyto skutečnosti pokračovaly i po tomto datu. Pokud jde o samotnou proceduru řízení před Výborem, podle čl. 7 Výbor posuzuje oznámení obdržená podle tohoto Protokolu ve světle veškerých informací poskytnu- tých osobami či skupinami osob nebo v jejich zastoupení a informací poskytnutých státem za předpokladu, že tyto informace jsou předány příslušným stranám. Při pro- jednávání oznámení podle tohoto Protokolu jsou zasedání Výboru neveřejná . Výbor ve smyslu čl. 7 odst. 3 oznámí příslušným stranám své názory na oznámení zároveň s případnými doporučeními . Podle čl. 7 odst. 4 stát, smluvní strana, uváží ná- zory Výboru i jeho případná doporučení a do šesti měsíců předloží Výboru písemnou odpověď obsahující informace o opatřeních přijatých ve světle názorů a doporučení Výboru. Výbor může vyzvat stát k předkládání dalších informací o opatřeních přija- tých tímto státem v reakci na jeho názory a případná doporučení, a to i v následných zprávách státu podle článku 18 Úmluvy, pokud to Výbor uzná za vhodné. Výbor projednával a oznámil své názory v několika desítkách případů. Většinou se jednalo o oznámení na porušení různých ustanovení Úmluvy. Pouze v několika z nich řešil otázku porušení čl. 11 a to vždy v souvislosti s porušením jiných ustano- vení. Lze uvést případ, ve kterém Výbor předal své oznámení stranám 22 v roce 2012. Případ je ukázkou výkladu Úmluvy ze strany Výboru . Jednalo se o oznámení, ve kterém si turecká občanka stěžovala na Turecko. Dovolávala se toho, že Turecko porušilo její práva podle čl. 1, čl. 2 písm. (a) a (c), čl. 5 písm. (a) a čl. 11 odst. 1, písm. (a) a (d) Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen. Pokud jde o skutkové vylíčení, od roku 2000 pracovala oznamovatelka jako pokladní, účetní a vizážistka v kadeř- nictví ve městě Kocaeli v Turecku. Dne 8. února 2006 byl její pracovní kontrakt ukončen údajně z důvodu stížnosti zákazníka vůči ní. Neobdržela žádnou další infor- maci o důvodu pro její propuštění. Podle svědkyně se snažil jeden z manažérů ještě před opuštěním pracoviště přimět oznamovatelku, aby podepsala dokument potvrzu-

22 Views of the Committee on the Elimination of Discrimination against Women under article 7, pragraph 3, of the Optional Protocol to the Convention on the Elimination of all Forms of Discrimination against Woman (fifty-first session). CEDAW/C/51/D/28/2010, 13. 4. 2012.

30