SLP 14 (2020)

povinnosti a mocenské vztahy v rámci dané společnosti. První složka je, až na výjimečné případy nezměnitelná, druhá je získaná, změnitelná a reagující na změny ve společnosti “ 24 . Výbor ve smyslu čl. 7 odst. 1 Opčního protokolu konstatoval, že smluvní strana nesplnila své závazky podle čl. 2, písm. a), c) ve spojení s čl. 1, stejně jako čl. 5 písm. a) a čl. 11 písm. a) a d) Úmluvy. Výbor učinil smluvní straně následující doporučení: poskytnout oznamovatelce přiměřenou reparaci, včetně adekvátní kompenzace podle čl. 5 pracovního zákona. V obecnosti Výbor doporučil smluvní straně učinit opatření, že čl. 5 pracovního zákona a Úmluva budou prováděny v praxi příslušnými vnitrostát- ními soudy a jinými veřejnými institucemi, aby byla zajištěna účinná ochrana žen pro- ti jakémukoli aktu diskriminace, založeném na genderu ( gender-based discrimination ) v zaměstnání. Dále Výbor doporučil provádění školení týkajícího se Úmluvy, Opčního protokolu a obecných doporučení pro soudce, právníky, exekutory v citlivých gende- rových otázkách (gender-sensitive) pro zajištění toho, aby stereotypní předpojatosti neměly vliv na rozhodování. Případ je dokladem toho, že hlavní problém v praxi je spojen spíše s realizací do- držování nediskriminace . Právní úprava může být v souladu s Úmluvou, ale problém spíše spočívá v provádění ustanovení Úmluvy soudy a jinými orgány v praxi. Velkým problémem jsou rovněž různé stereotypy v myšlení, které se mohou projevit i v čin- nosti soudů. Jiný případ, kterým se Výbor zabýval, bylo oznámení A. Belousové z Kazachstánu 25 . Oznámení bylo podáno 12. 9. 2012 a Výbor přijal svůj názor dne 13. 7. 2015. Podstata případu spočívala v tom, že oznamovatelka byla zaměstnána od roku 1999 na základ- ní škole v Kazachstánu, s tím, že její kontrakt byl každoročně opakovaně uzavírán na období od 15. září do 15. května. V roce 2010 se stal ředitelem pan A., který v lednu 2011 vedl rozhovor s oznamovatelkou s tím, že pokračování v zaměstnání oznamovatelky bude záviset na sexuálním vztahu s ním. Oznamovatelka to kategoric- ky odmítla a v důsledku toho na ní ředitel požadoval zaplacení 10 tisíc tengů, přibliž- ně 68 dolarů (její měsíční plat byl 15 tisíc tengů), pokud bude oznamovatelka chtít pokračovat v práci ve škole. Oznamovatelka to odmítla, stejně jako další požadavky ze strany ředitele v květnu 2011, a tak její kontrakt ve škole skončil. Následně podala oznamovatelka stížnost různým školským orgánům a následně také městskému soudu z důvodu sexuálního obtěžování a vydírání. 26. května 2011 dospěl městský soud k tomu, že nároky oznamovatelky byly nepodložené a měla zaplatit soudní výdaje a také symbolické odškodnění 1 teng řediteli školy. Následně podala oznamovatel- ka stížnost kanceláři prezidenta Kazachstánu. Její stížnost byla postoupena kanceláři prokurátora příslušného okresu, a následně jí bylo oznámeno, že není právní základ 24 HONUSKOVÁ, V. Výklad definice uprchlíka z genderového hlediska. In: Proměny mezinárodního práva a jeho nauky: vybrané koncepty. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, 2010, s. 27-28. 25 Views of the Committee on the Elimination of Discrimination against Women under article 7, pragraph 3, of the Optional Protocol to the Convention on the Elimination of all Forms of Discrimination against Woman (sixty-first session). CEDAW/C/61/D/45/2012, 25. 8. 2015.

32