SLP 14 (2020)

Dále Výbor konstatoval i porušení čl. 11 odst. 1, písm. a) a písm. f ) Úmluvy. V tomto směru Výbor uvedl, že v souladu s odstavci 17 a 18 jeho obecného doporu- čení č. 19 může být rovnost v zaměstnání vážně porušena, když jsou ženy podrobeny genderově-specifickému násilí ( gender-specific violence ), jako je sexuální obtěžování. Výbor posoudil jednání pana A., ve kterém jako nadřízený oznamovatelky požadoval sexuální vztah za to, že dotčená bude pokračovat v práci ve škole, za porušení práva oznamovatelky na rovné zacházení, zakládající genderově založenou diskriminaci po- dle čl. 11 odst. 1 písm. a) a f ) Úmluvy. Výbor podle čl. 7 odst. 3 Opčního protokolu doporučil smluvnímu státu, aby z důvodu porušení čl. 2 e) ve spojení s čl. 1, čl. 5 písm. a) a čl. 11 odst. 1 písm. a) a f ) uhradil oznamovatelce přiměřenou reparaci včetně finanční kompenzace za způsobené morální a materiální újmy. V obecné rovině Výbor uložil smluvnímu státu, aby přijal legislativu v oblasti práce pro boj se sexuálním obtěžováním na pracovišti v souladu s obec- ným doporučením Výboru č. 19. Daný případ je založen na interpretaci čl. 2, písm. e) Úmluvy. V případu je také zdůrazněn výklad pojmu diskriminace v čl. 1 Úmluvy. Podle doporučení Výboru č. 19 diskriminace zahrnuje genderově založené násilí vůči ženám, které zahrnuje jednání způsobující duševní nebo sexuální újmu nebo utrpení, hrozbu takových jednání nebo donucení 27 . K lednu 2020 probíhalo celkem 46 případů před Výborem, pouze čtyři z nich se týkají čl. 11 Úmluvy – diskriminace žen v zaměstnání, přičemž oznámení je podáno v souvislosti s jinými ustanoveními Úmluvy. ͻ . Záv ě r Příspěvek je založen zejména na rozboru Úmluvy o odstranění všech forem diskri- minace žen z roku 1979. Význam této Úmluvy spočívá zejména v tom, jak konstatuje S. Hýbnerová, že Úmluva se „ odpoutala od pojetí nediskriminace založené na neutralitě pohlaví a vyžadující rovné zacházení s muži i ženami, zpravidla měřeno tím, jak se zachá- zí s muži, aby naopak zdůraznila odlišné charakteristiky žen (biologické, psychické, zdra- votní, sociální apod.) “ 28 K výkladu Úmluvy významně přispívá Výbor pro odstranění diskriminace žen, přestože to není jeho pravomoc. Normativní vývoj v mezinárodním právu přináší na jedné straně výrazný přínos k otázkám nediskriminace žen. Na druhé straně je však zřejmé, že převládá celá řada stereotypů v provádění ustanovení Úmluvy soudy a jinými orgány v praxi některých států. Velkým problémem jsou rovněž různé stereotypy v myšlení, které se mohou pro- jevit i v činnosti soudů v některých státech. Nezanedbatelný je např. prvek sexuálního 27 Views of the Committee on the Elimination of Discrimination againstWomen under article 7, pragraph 3, of the Optional Protocol to the Convention on the Elimination of all Forms of Discrimination against Woman (sixty-first session). CEDAW/C/61/D/45/2012, 25. 8. 2015, odst. 10.4. 28 HÝBNEROVÁ, S. Genderová problematika v mezinárodním právu. In: Proměny mezinárodního práva a jeho nauky: vybrané koncepty. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, 2010, s. 25.

34