SLP 14 (2020)

UPLAT Ň OVÁNÍ ZÁSADY NEDISKRIMINACE U ZRANITELNÝCH OSOB

Vulnerable groups and the application of non-discrimination

Kristina Chocholáčková 1

Abstrakt: Smluvní státy Rady Evropy jsou do stále větší míry zavazovány negativními a pozitiv- ními povinnostmi vůči zranitelným osobám. Za zranitelné jsou Evropským soudem pro ochranu lidských práv (dále ESLP) považovány děti, ženy, Romové, nezletilí bez doprovodu, žadatelé o azyl, osoby s postižením, LGBT, a nemocní s HIV. Tato povin- nost ochraňovat zranitelné osoby odráží dopad mezinárodních ustanovení na judika- turu ESLP a následně na právo jednotlivých smluvních států. Právní důsledky se mo- hou projevit zúžením prostoru pro uvážení nebo výjimkami v procesních pravidlech. Přesto argumentace zranitelností jistých skupin nepředstavuje radikální změnu pro judikaturu ESLP, jelikož ke stejným závěrům lze dospět i bez ní. ESLP zjevně věnuje velkou pozornost individuálnosti situace žadatelů i společenskému kontextu. Klí č ová slova: Evropský soud pro lidská práva; nepřímá diskriminace; zranitelné osoby; Romové; ženy; nezletilí bez doprovodu; žadatelé o azyl; osoby s postižením; nemocní s virem HIV; pozitivní opatření; prostor pro uvážení Key words: European Court of Human Rights; indirect discrimination; vulnerable individuals; children; Roma; women; unaccompanied minors; asylum-seekers; the handicaped; people with HIV; positive measures; margin of appreciation ͷ . Úvod V Evropě jsme svědky bohatého vývoje instrumentů pro efektivnější ochranu tzv. zranitelných osob. Evropský soud pro ochranu lidských práv (dále ESLP) ve svých judikátech mezi zranitelné osoby zařadil děti, ženy, Romy, osoby s postižením, nemoc- né s virem HIV, osoby s jinou sexuální orientací, nezletilé cizince, a žadatele o azyl. 2 Donedávna platilo, že státy měly tendenci chránit spíše jejich „historické“ národnostní menšiny, zatímco ochrana „nových národnostních menšin“ byla často přehlížena, jeli- kož se v Evropě objevily pouze v pozdní době v důsledku migračních toků. 3 Judikáty 1 Autorka je doktorandkou mezinárodního práva veřejného na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. 2 Viz HUDOC, klíčové slovo „zranitelné osoby“, „zranitelné skupiny“, „zranitelnost“. 3 BENOIT-ROHMER, F., Les Minorités quels droits?: étude de la convention-cadre pour la protection des minorités nationales 1999, s. 44.

36