SLP 14 (2020)

musí přihlížet ke kultuře Romů v politických i soudních rozhodnutích. V neposlední řadě svou roli hrál i prvořadý význam vzdělání u nezletilých žadatelů. 32 Následujícím důležitým rozsudkem je věc Oršuš proti Chorvatsku , která se týkala existence výhradně romských tříd v rámci běžných základních škol. Do těchto zvlášt- ních tříd s omezenou výukovou osnovou se umisťovaly pouze romské děti, údajně kvůli jejich nedostatečné znalosti chorvatštiny, a Velký senát shledal nepřímou diskriminaci na základě rozdílného zacházení. 33 Jelikož zařazování do tříd se neúměrně nebo výlučně týkalo příslušníků jen jedné etnické skupiny, Romů, bylo proto žádoucí přijmout vhod- ná ochranná opatření. Velký senát znovu potvrdil, že „Romové se stali znevýhodněnou a zranitelnou menšinou, která vykazuje zvláštní specifika“, 34 a stejně jako ve věci D.H. a ostatní rozhodl o porušení článku 14 Úmluvy ve spojení s článkem 2 Protokolu č. 1. Úmluvy. Velký senát tímto v obou rozsudcích zdůraznil, že zranitelnost romské menšiny je dána společensky, a je žádoucí přijmout odpovídající pozitivní opatření. 35 V podobném duchu následovaly další rozsudky, 36 přičemž ve věci Horváth a Kiss proti Maďarsku ESLP upřesnil pozitivní povinnosti státu. Označil romskou menšinu za „obzvláště zranitelnou“ , protože romské děti byly v minulosti z důvodu systema- ticky chybného diagnostikování mentálního postižení nadměrně zastoupeny ve zvlášt- ních školách, 37 a navíc požaduje uplatnit pozitivní povinnost státu, aby „zvrátil dějiny rasové segregace ve zvláštních školách.“ 38 ii) D ě ti cizinc ů ESLP shledal diskriminující přístup ke vzdělání také u dětí bez povolení k po- bytu. Ve věci Timishev proti Rusku byly děti čečenského původu vyloučeny z ruské školy v důsledku toho, že jejich otec již neměl povolení k pobytu, čímž se poruši- lo právo těchto dětí na vzdělání. 39 ESLP shledal i diskriminaci ve svobodě pohybu, 32 ESLP, D.H. a další v. Česká republika [velký senát] (č. 57325/00), 13. 11. 2007, para. 182: „ Daný případ proto zasluhuje zvláštní pozornost, zejména proto, že v době podání stížnosti k Soudu byli stěžovatelé nezleti- lými dětmi, pro něž mělo právo na vzdělání prvořadý význam .“ 33 ESLP, Oršuš a další v. Chorvatsko [velký senát] (č. 15766/03), 16. 3. 2010, paras. 152 a 153. Statistické údaje nepotvrzovaly obecnou politiku automatického umisťování romských dětí do zvlášt- ních tříd, ale neexistoval žádný mechanismus pro přeřazování ani pro sledování, který by zajišťoval přeřazení do běžných tříd po dosažení dostatečných jazykových znalostí. 34 Ibid , para. 147. 35 ESLP, Oršuš a ostatní v. Chorvatsko [velký senát] (stížnost č. 15766/03), 16. 3. 2010, para. 183: “ safe- guards that would ensure that (…) the state had sufficient regard to (Roma children’s special needs as members of a disadvantaged group. ” 36 ESLP, Sampanis a ostatní v. Řecko (stížnost č. 32526/05), 5. 5. 2008 a stížnost č. 59608/09, 11. prosin- ce 2012; Lavida a další v. Řecko , (č. 7973/10), 30. 5. 2013. 37 ESLP, Horváth a Kiss v. Maďarsko (č.11146/11), 29. 1. 2013, para. 110. 38 Ibid , para. 127. 39 ESLP, Timishev v. Rusko ( č. 55762/00 a 55974/00), 13. 12. 2005, para. 64. ESLP odkazuje na me- zinárodní instrumenty upravující parvo na vzdělání.

42