SLP 14 (2020)

o dočasné ochraně, 9 která byla přijata jako vůbec první z azylových směrnic při vytvá- ření Společného evropského azylového systému (CEAS) v roce 2001. Směrnice o do- časné ochraně je konstruována jako instrument pro výjimečné situace hromadného přílivu osob vysídlených ze třetích zemí, které se nemohou vrátit do země původu, či pro situace, kdy takovýto příliv hrozí. Hromadným přílivem se rozumí příchod velkého počtu vysídlených osob, pro které směrnice požaduje, aby přicházely z určité země nebo zeměpisné oblasti ( specific country or geographical area ), lhostejno, zda se jedná o spontánní vstup nebo o vstup například v rámci humanitárního evakuačního programu. 10 Dokument je tedy zamýšlen jako reakce na situaci, kdy není možné za- mezit vstupu většího množství osob či kdy stát větší množství osob dobrovolně přijme. Předpokládána je určitá homogenita proudu osob ve smyslu buďto jednoho domovské- ho státu, anebo jedné geografické oblasti, což může nastat například v případě ozbroje- ného konfliktu. O tom, zda se jedná o hromadný příliv, rozhoduje kvalifikovanou vět- šinou Rada Evropské unie na návrh Evropské komise. 11 Směrnice neobsahuje takovou definici osob, jakou je definice uprchlíka v Úmluvě o právním postavení uprchlíků. Hovoří jen o předpokládaných důvodech odchodu, mezi něž patří ozbrojený konflikt či endemické násilí, anebo hrozba či dokonání systematického nebo všeobecného po- rušování lidských práv. Dočasná ochrana, na rozdíl od Úmluvy o postavení uprchlíků, není postavena na individuálním přístupu k uprchlíkům (i institut doplňkové ochrany je do značné míry individualizován) a doplňuje tak přístup k žadatelům o mezinárodní ochranu jako k jednotlivcům v situacích, kdy může být individuální přístup neefek- tivním nebo není reálné jej zaručit (vzhledem k počtu příchozích). U statusu dočasné ochrany není zdůrazněna integrace, ochrana je naopak explicitně považována za časově omezenou, s konkrétním časovým omezením jednoho roku s možností prodloužení celkově nejvýše o jeden další rok. 12 Dočasná ochrana nebyla dosud nikdy aktivována. Nad důvody, proč k aktivaci tohoto instrumentu nikdy nedošlo (ač například v případě uprchlické vlny z válkou zmítané Sýrie by se dle mého názoru jednalo o dobré řešení) se zamýšlí nejeden akade- mik. 13 V tomto příspěvku však úvahy na toto téma ponechávám stranou. 9 Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi člen- skými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (dále také jen „směrnice o dočasné ochraně“). V ČR je směrnice transponována zákonem č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců. 10 K tomu viz čl. 2 písm. d směrnice o dočasné ochraně. 13 K tomu např. viz GENÇ H. D., ŞİRİN ÖNER N. A.: Why not Activated? The Temporary Protection Directive and the Mystery of Temporary Protection in the European Union. In: International Journal of Political Science & Urban Studies , Mart 2019, s. 1-18. Dostupné zde: https://dergipark.org.tr/en/ download/article-file/669445. 11 K tomu viz čl. 5 směrnice o dočasné ochraně. 12 K tomu viz čl. 4 směrnice o dočasné ochraně.

71