SLP 14 (2020)

se vytvářela poměrně obsáhlá judikatura k posuzování různých kritérií přiměřenosti zásahu do práva na respektování soukromého a rodinného života. Není sporu o tom, že vyhoštění (zde hledejme paralelu s nuceným návratem) bude vždy zásahem do sou- kromého a rodinného života – nicméně je na místě i otázka, zda se jedná v případě dočasné ochrany, kdy cizinec nemohl legitimně očekávat, že bude budovat na území hostitelského státu soukromý nebo rodinný život, vůbec o zásah. Za předpokladu, že se o zásah bude jednat, je třeba posuzovat, zda se jedná o zásah dovolený, tj. zda se jedná o opatření „nezbytné v demokratické společnosti“. Jedním se zásadních rozsudků v této oblasti je rozhodnutí ESLP ve věci Boultif v. Švýcarsko . 29 Soud při posuzování tohoto případu formuloval aplikační schéma sestá- vající se z celkem 8 kritérií, které musí být vzaty v potaz při hodnocení, zda je vyhoš- tění cizince opatřením „nezbytným v demokratické společnosti“ (která následně vešla do povědomí jako tzv. Boultif kritéria či hlediska). Těmito okolnostmi významnými pro posouzení nezbytnosti vyhoštění cizince, který se dopustil trestného činu, ale má rodinné nebo soukromé vazby v hostitelské zemi, tedy jsou například: délka pobytu stěžovatele v hostitelské zemi; okolnosti rodinné situace stěžovatele jako je např. délka manželství a další faktory, které vypovídají o skutečném rodinném životě páru; zda se z manželství (vztahu) narodily děti a pokud ano, jaký je jejich věk; vážnost problémů, kterým by byli manžel nebo manželka (rodinní příslušníci) stěžovatele vystaveni v pří- padě realizace rodinného a soukromého života v zemi původu stěžovatele. Nejlepší zájmy dítěte sice nebyly ve výše uvedeném výčtu vyjmenovány explicitně, ale byly v aplikačním schématu přítomny skrytě a v případech vyhoštění nebo depor- tace nejlepší zájmy dítěte soud hodnotil na ad hoc základě. 30 V roce 2006 v rozhodnutí Üner v. Nizozemí 31 však ESLP rozšířil výše uvedená kritéria o další okolnosti, které je třeba při posuzování vzít v potaz, a to: nejlepší zájem a blaho dítěte, zvláště s ohledem na vážnost problémů, na které může některé ze stěžovatelových dětí narazit v zemi, do které je stěžovatel vyhoštěn; a pevnost sociálních, kulturních a rodinných vazeb s hostitelskou zemí a se zemí destinace. 29 Rozsudek ESLP ve věci Boultif v. Švýcarsko (stížnost č. 54273/00), 2. 8. 2001. Stěžovatelem byl občan Alžírska, který se usídlil ve Švýcarsku, oženil se se švýcarskou občankou a protože byl odsouzen k ne- podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let za loupež a poškození majetku, Švýcarsko mu neobnovilo povolení k pobytu z důvodu ochrany veřejného pořádku a bezpečnosti. Stěžovatel namítal, že neobnovení pobytu jej separuje od manželky a bude zásahem do práva na respektování soukromého a rodinného života. 30 JÍLEK, D. Jak porozumět nejlepším zájmům dítěte. In: JÍLEK, D., POŘÍZEK, P. (eds.). Pobyt cizinců: vybrané právní problémy. Sborník z vědeckého semináře uskutečněného dne 28. března 2013 v Kanceláři veřejného ochránce práv. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv, 2014, s. 325. 31 Rozsudek ESLP ve věci Üner v. Nizozemí (stížnost č. 46410/99), 18.10.2006. Skutkově šlo v případu o to, že stěžovatel se přistěhoval do Nizozemí spolu se svojí matkou a dvěma bratry, když mu bylo dvanáct let, a to za otcem, který v té době již v Nizozemí deset let žil a pracoval. Od té doby pobýval stěžovatel v Nizozemí, měl vztah s nizozemskou občankou, ze kterého se narodily dvě děti a co se týče spáchané trestné činnosti, byl uznání vinným ze zabití a napadení a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce sedmi let.

75