SLP 14 (2020)

ona jako žena by sama o sobě spadala do kategorie zranitelných osob. 22 Zdůraznil ale význam problematiky domácího násilí a jeho dopad na psychický stav oběti. V pro- jednávaném případě stěžovatelce její partner opakovaně vyhrožoval fyzickým násilím a několikrát ji skutečně napadl a způsobil zranění. Zacházení se stěžovatelkou tedy bylo dostatečně závažné, aby spadalo pod článek 3 EÚLP. Klíčovým faktorem zde však bylo domácí násilí samotné, nikoliv pohlaví stěžovatelky. ESLP tedy odmítl paní Valiulienė označit za zranitelnou osobu, i když byla ženou. Nebyla pravděpodobně v jeho očích dostatečně slabou. Stěžovatelka ve věci R. H. proti Švédsku tvrdila, že je jako mladá žena v Somálsku zvláště zranitelná. 23 Před ESLP namítala porušení článku 3 EÚLP. Uvedla, že Somálsko opustila se svým přítelem po nuceném sňatku se starším mužem. Její strýcové se totiž o utajeném vztahu s jejím přítelem dozvěděli a stěžovatelku opakovaně zbili. Dále uvedla, že pokud by byla vyhoštěna, musela by se vrátit ke svému staršímu manže- lovi a riskovala by opětovné výhružky a násilí ze strany strýců. ESLP poznamenal, že relevantní zprávy opravdu poukazují na složitou situaci žen v Somálsku, včetně široce rozšířeného sexuálního a genderového násilí, a označují ženy za zvláště zranitelnou sku- pinu. Orgány státu původu jim často nejsou schopny poskytnout potřebnou ochranu. Zpravidla ochranu žen v Somálsku zajištují otec, bratři a další členové rodiny mužské- ho pohlaví. ESLP zdůraznil, že navrácení svobodné ženy do Mogadiša bez přístupu k ochraně „mužské sítě“ (příbuzných mužského pohlaví) by bylo v rozporu s člán- kem 3 EÚLP. Ve světle konkrétních okolností daného případu však ESLP uzavřel, že k porušení tohoto ustanovení EÚLP nedošlo, a to s ohledem na to, že stěžovatelka nebyla osamělá žena bez rodiny. I když ESLP uznal, že ženy bez ochrany mužů jsou v této zemi často zranitelné, odmítl přiznat postavení zranitelné osoby této konkrétní stěžovatelce. Tento případ tak svědčí o tom, že ani ne každá žena, která je obětí domá- cího násilí, může být považována za zranitelnou. Ve věci Eremia proti Moldavsku byla obětí domácího násilí stěžovatelka provda- ná za policejního důstojníka. ESLP zde poznamenal, že „ stěžovatelka byla obzvlášť zranitelná, když nebyla schopna bránit se A., jenž je policejním důstojníkem vyškoleným k překonávání jakéhokoliv odporu “. 24 Domníval se, že ohrožení stěžovatelčina fyzického a duševního zdraví bylo bezprostřední a natolik závažné, že si žádalo okamžitou reakci orgánů. Proto konstatoval porušení článku 3 EÚLP. Zde opět vidíme, že zranitelnost stěžovatelky byla spojená s její postavením oběti domácího násilí. V kontextu domácího násilí mluví o zranitelnosti žen také soudcové ESLP Ziemele a Nicolau ve svém společném souhlasném stanovisku ve věci Y. proti Lotyšsku . 25 Najdeme k tomu mnoho dalších judikátů ESLP. Jeden z nejnovějších hovoří o poruše- 22 Ibid., para. 69. 23 Rozsudek ESLP ve věci R. H. v. Švédsko (stížnost č. 4601/14), 10. 9. 2015, para. 48. 24 Rozsudek ESLP ve věci Eremia v. Moldavsko (stížnost č. 3564/11), 28. 5. 2013, para. 61. 25 Společné souhlasné stanovisko soudců Ziemele a Nicolau ve věci Y. v. Lotyšsko (stížnost č. 61183/08), 21. 10. 2014.

84