Sborník č. 51

vity britství. Většina skotských záležitostí je tak od přelomu nového tisíciletí spravována vlastním parlamentem a vládou, ale některé významné pravomoci jako vypsání referenda k nezávislosti země jsou Skotům upřeny. Závěrečná část se proto soustřeďuje na nejaktu- álnější diskuzi mezi londýnskou a edinburghskou vládou týkající se referenda. Práce se nesnaží nalézt odpověď, jaký bude výsledek případného referenda. Jejím účelem je zasadit mnohé aspekty specifického britského vývoje do rámce, ze kterého lze lépe pochopit současné ústavně-politické trendy ve Spojeném království. Abstract This paper, Devolution in coordinates of Scottish nationalism, is an analysis of relationship between the state or its constitution and a national identity. In this case, the author investigates reasons of rise of Scottish nationalism and consequences of such ascend for a shape of the British state. Author’s approach is multidisciplinary and this reflects a structure of all paper. The first part offers insight into a position of Scotland in the Anglo-Scottish Union since its creation in 1707. The Thatcher years are then identified as a crucial period as it was a catalyst for changes in Scottish society. The Government of New Labour reacted on these shifts by wave of constitutional reforms, particularly devolutions and effort to restore the Britishness. Therefore, majority of Scottish business is decided by the Scottish Parliament and the Scottish Government, although some substantial powers, i.e. organisation of a referendum on independence, are excluded. The concluding part is focused on ongoing discussion between the London and Edinburgh governments regarding to the referendum. This paper does not suppose to find a clear answer on a result of the prospective referendum. Purpose of the paper is to place many various aspects of specific British development into a frame which will enable to better understand current constitutional- political trends in the United Kingdom. 3. Místo Novodobí Jidášové: „Gerik a Čurda před mimořádným lidovým soudem“ Daniela Němečková – 3. ročník Anotace Viliam Gerik žil ve slovenském Mederu až do jeho obsazení Maďary v roce 1938. Po útěku do exilu vstoupil do československé armády a stal se členem paraskupiny Zinc, jež byla vysazena ve vlasti s úkolem rozšířit zpravodajskou a odbojovou práci i na Moravě. Skupinu již od svého seskoku provázely nepříjemnosti, které vedly k je- jímu rozpadu a nesplnění úkolu. V důsledku bezvýchodné situace se Gerik 4. dub-

140