Sborník č. 51

2. Místo Trest domácího vězení Ondřej Vokál – 4. ročník

Anotace Tato práce pojednává o novém trestu v českém právním řádu – domácím vězení. Zahrnuje zkušenosti a poznatky existujících odborných článků a literatury a přináší některé nové informace. Významná část textu se zabývá základními otázkami tohoto trestu, které by měly být diskutovány v každé zemi, kde se plánuje zavedení tohoto trestu. Např. jeho kontrolou, testováním atd. Dále práce popisuje tento trest a jeho legální zakotvení v systému trestů českého trestního práva. Celá práce je podpořena justičními statistikami a především statistikami Probační a mediační služby, které byly sestaveny během dvou let používání tohoto trestu v České republice. Abstract This piece of work is dealing with a new penalty in czech legal system – housse arrest. It includes experience and knowledge of existing scientific articles and literature and brings some new informations. A significant part of text concerns with a fundamental issues of this punishment which should be discussed in every country in which is house arrest going to be used, such as controling of sentence, testing of its using and so on. Another chapter describes the penalty and its legal embodiment in czech penalty system. The whole work is completed with judicial statistics and primarily statistics of Probační a mediační služba made up from two years of using of this penalty in Czech republic. 3. Místo Problém rozjeté tramvaje aneb o úpravě institutu krajní nouze v komparativním kontextu Václav Mlynařík – 5. ročník Anotace Institut krajní nouze je obecně považován za nejširší z okolností vylučujících pro- tiprávnost, vůči němuž jsou ostatní okolnosti v poměru speciality. Skutečnost, že se utvářel především skrze rozhodovací činnost soudů, vedla k jeho značné rozdílnosti napříč jednotlivými právními řády. Předkládaná práce na teoretickém příkladu vy- půjčeném z oboru morální filosofie zvaném problém rozjeté tramvaje ilustruje hlavní rozdíly právních úprav institutu krajní nouze v České republice, Francii, Německu a Spojeném království. Na pozadí filosofické doktríny dvojího účinku autor poukazuje

176