Sborník č. 51

4. Vnitřní struktura a právní forma Následující výklad se zaměřuje na americké HF, ale většina fondů po celém světě používá podobnou strukturu. 4.1 Onshore a offshore Většina HF je rozdělená na „onshore“ a „offshore“ část. Onshore je registrována v zemi, kde sídlí vedení fondu (tedy obvykle v USA či Británii) a stará se o investice domácích občanů. Offshore je registrována v zahraničí (obvykle v různých „daňových rájích“) a stará se o investice cizinců, případně domácích občanů, kteří chtějí z něja- kých důvodů (často daňových) využít zvláštní režim. Toto rozdělení je pouze formální, ve skutečnosti oba fondy investují do stejných aktiv. Důvody rozdělení jsou především daňové, dále se tak lze vyhnout některým regulacím. 21 V případě amerických fondů má „onshore“ formu limited partnership (LP), kterou bychom mohli přirovnat ke komanditní společnosti. Investoři jsou potom „limited partners“ – mají nárok na podíl z výnosu, nemají však vliv na chod fondu. Investiční manažer je „general partner“ – fond řídí a za závazky ručí neomezeně. V praxi tito „ generalpartners“ bývají právnické osoby, aby i hlavní partneři byli chráněni proti ne- omezenému ručení. (To ale není vždy možné, americké zákony se snaží toto obcházení neomezeného ručení zakazovat.) 22 Offshore fond bývá domicilován na Kajmanských ostrovech, Bermudách, Panenských ostrovech apod. (Viz graf na konci kapitoly.) Zatímco onshorový fond musí transpa- rentní, protože podléhá americkému či britskému daňovému právu, offshorovýtomuto právu nepodléhá a může si zvolit právní formu jinou, mnohem méně transparentní ( zde záleží na požadavcích země, ve které je fond domicilován, ty většinou nejsou nijak přísné). Toto je základ. Některé HF mají složitější strukturu, více vrstev řízení, individuální účty pro vybrané klienty… Někdy jde o skutečně sofistikované struktury a jejich plné pochopení vyžaduje pokročilé znalosti korporátního práva. 23 Řada HF je součástí vět- ších struktur – např. investičních bank. Vztah mezi onshore a offshore fondem je upraven různě: V praxi se používají pře- devším 2 řešení: Buď fondy stojí vedle sebe(„side by side“), jsou formálně nezávislé a manažer řídí každý fond zvlášť (fakticky však oba řídí stejně). Druhou možností je „ master-feeder“ systém, kdy domácí fond (feeder) pouze sbírá prostředky od investorů a všechny investuje do offshorového fondu (master), kde se pak vykonávají vlastní in- vestice. Převažujícíje uspořádání „master-feeder“. Side-by-side je častý u menších fondů.

21 Anson (2006) 22 Lhabitant (2006) 23 Anson (2006)

18