Sborník č. 51

pouze množství potřebné v EIM. Toto množství musí být v celém rozsahu také reálně vyvezeno do EIM. Velice ožehavou je pak otázka „bezpečnosti“ dodávaných produktů. Tedy potřeba zajistit, že se zboží vyrobené v rámci nucené licence pro export opravdu dostane tam kam má, že tam také zůstane a bude spotřebováno. To je důležité hlavně pro minima- lizování negativního efektu takto udělené licence na světový obchod s daným léčivem. V prvé řadě k tomu mají sloužit specifické požadavky na označení produktů pohy- bujících se v rámci systému. Ty je třeba jasně označit jako produkty vyrobené v rámci speciální licence pro export. Výrobce je musí i jasně odlišit od jiných podobných pro- duktů stojících mimo systém. To může být učiněno například odlišným zbarvením či tvarem tablet, pozměněným tvarem obalů atp. V připojeném prohlášení předsedy Generální rady jsou ilustrativně ukázány některé dosavadní zkušenosti s tímto ozna- čováním – užívané např. v rámci různých humanitárních programů. 565 Výrobce je pak povinen uveřejnit ještě před samotnou realizací exportu tyto specifikace na internetu. Vedle toho je pro EIM stanovena obecná povinnost přijmout přiměřená opatření k zamezení nelegálního re-exportu. Vyspělé státy mají pak speciální povinnost poskyt- nout potřebnou pomoc rozvojovým nebo NRZ, které by měly problémy se zabezpe- čováním tohoto závazku. Na ni navazuje i obecný závazek všech členů WTO učinit opatření směřující k zamezení protiprávního importu na jejich území. Jedinou umožněnou formou re-exportu produktů je speciální výjimka pro regio- nální obchodní dohody dle ustanovení čl. 6 Rozhodnutí . To je zaměřeno na vyřešení problému EIM s příliš malým trhem na to, aby byl systém nucených licencí ekono- micky efektivní. Generického výrobce je v tomto smyslu třeba chápat také jako subjekt fungující na tržním principu – a tedy hledající vidinu přiměřeného zisku. U příliš ma- lých ekonomik by tak hrozilo, že nebudou moci systému využít pro nezájem ze strany výrobců. Pro zvýšení atraktivity malých ekonomik tak bylo umožněno, aby produkty byly dále exportovány i do dalších rozvojových nebo NRZ v rámci regionální obchod- ní dohody, jejíž alespoň polovina členů je označena za NRZ. Jako potenciální překážka využití této výjimky však bývá uváděn teritoriální charakter patentové ochrany. 566 Lze tedy shrnout, že ačkoliv systém představuje jasný právní rámec pro řešení pro- blematiky, z hlediska praktického využití je poněkud složitý. To se bohužel projevuje i jeho nepříliš uspokojivé aplikaci. Za skoro deset let své existence byl totiž použit pou- ze jednou. Tímto prvním (a doposud i posledním) případem reálného využití udělení nucené licence pro export léku Apo-TriAvir 567 z Kanady do Rwandy. Jeho příběh je myslím v tomto směru velice ilustrativní.

565 Např. Merck v minulosti potiskoval pilulky zlatým nápisem a dodával v tubách s jasně zbarveným víč- kem atd. 566 Correa et al. (2008), s. 455 567 Jedná se o přípravek pro léčbu viru HIV/AIDS.

225