Sborník č. 51

2. Místo Ústavní soudy – legitimní ochránci demokratických hodnot? Pavla Nehasilová – 2. ročník Anotace Cílem této práce je popsat a zvážit nejdůležitější demokratické deficity a na druhé straně zdroje legitimity soudního přezkumu ústavnosti. Práce pojednává především o evropském centralizovaném modelu ústavního soudnictví, ale bere v potaz i názory amerických autorů (např. Ronalda Dworkina či Jeremyho Waldrona). Po zachycení situací, ve kterých spatřujeme nedostatek demokratických principů (tj. jmenovací pro- ces ústavních soudců a jejich zasahování do legislativních procedur), následují čtyři klíčové argumenty na podporu legitimity ústavních soudů: ústava, základní práva, deliberativní demokracie a specifika rozhodování ústavních soudů. Práce se dále za- bývá možnostmi legislativních reakcí, kterými disponuje nespokojený zákonodárce. V závěru se práce snaží zodpovědět dvě velmi závažné otázky: zda a kdy mají ústavní soudy právo přezkoumávat a derogovat ústavní zákony a kdo ohlídá hlídače, resp. je přijatelné, že existují lidé, kteří mají „poslední slovo“? Abstract The objective of this paper is to describe and sum up the most important democratic deficits and on the other side the sources of legitimacy of the judicial review. The paper mostly works with the European centralized model of constitutional judiciary, but also takes into account opinions represented by the American authors (e.g. Ronald Dworkin or Jeremy Waldron). After covering the situations in which there is a lack of democratic principles (i.e. appointment process of the constitutional judges and their interference into the legislative procedures) follow four key arguments supporting the legitimacy of the constitutional courts: constitution, fundamental rights, deliberative democracy and specificities of the decision-making. The paper further deals with possibilities of legislative reactions which the unsatisfied law-making body has. Finally, it tries to answer two very serious questions: whether and when the constitutional courts have the right to review and nullify constitutional ammendments and who should be the one to guard the guardian, in other words: is it acceptable that there are people who have „the last word“? 3. Místo Soudobá kritika akumulace právnické moci Radek Píša – 4. ročník

253