Sborník č. 52

rozhodnutí není věnována pozornost samotné činnosti Facebooku ani vysvětleno, proč vlastně zveřejnění fotografie podezřelé osoby z trestného činu znamená zásah do ochra- ny soukromí. Rozhodnutí uvádí, že k fotografii má přístup neomezený okruh lidí, ale už se nevyrovnává s konkrétními důvody, proč tomu tak je. Problematika sociálních sítí v současné době spíše připomíná úhybné manévry a je jí věnována pozornost pouze okrajově. Pokud někdo o sobě za předpokladu, že je do- spělý, umístí na sociální síť informace, dá se předpokládat, že ví, co dělá, ale co když se pro stejný krok rozhodne dítě nebo jeho rodič? Facebook navíc dokáže vytvářet stínové profily, tj. někdo vícekrát označí osobu, která na Facebooku nemá profil a poté, co se tato osoba přihlásí, automaticky je jí tento profil nabízen. Tyto a další otázky už jistě do ochrany soukromí významnou měrou zasahují a do budoucnosti je potřeba jim věnovat mnohem větší pozornost. Domnívám se, že je jen otázkou času, kdy se proble- matice Facebooku podrobně začne věnovat judikatura SDEU. K zveřejnění osobních údajů na internetu se vztahuje jedno z nejznámějších roz- hodnutí SDEU ve věci C-101/01 Bodil Lindqvist. Paní Lindqvist vytvořila webové stránky, kam umístila informace o svých kolezích z farnosti, a to konkrétně jméno a příjmení. U některých rovněž uvedla rodinný stav a telefonní číslo. Navíc u jedné z kolegyň zveřejnila informaci o tom, že má zraněnou nohu. Paní Lindqvist o existenci těchto stránek své kolegy neinformovala a ani si nevyžádala jejich souhlas a rovněž neohlásila své počínání švédskému Úřadu pro ochranu osobních údajů. Tyto stránky nicméně odstranila, ihned poté, co zjistila, že někteří její kolegové informace uvedené na internetových stránkách neschvalují. Předkládající soud položenými předběžnými otázkami žádal o výklad některých ustanovení směrnice 95/46/ES. SDEU konstatoval, že umístění zmíněných informací na internetové stránky je nepochybně zpracováním osobních údajů. Přitom se na toto zpracování nevztahuje žádná z výjimek uvedených v článku 3 směrnice 95/46/ES. Navíc údaj o tom, že se kolegyně paní Lindqvist zranila na noze, představuje citlivý údaj ve smyslu čl. 8 odst. 1 směrnice 95/46/ES. SDEU se dále vyjádřil k otázce, zda se tím, že umístila osobní údaje na internetové stránky, jed- nalo o předání do třetí země. K tomu SDEU uvedl, že k předání údajů do třetí země 281 ve smyslu čl. 25 směrnice 95/46/ES nedochází, když určitá osoba, která se nachází v členském státě, zařadí údaje na internetové stránky, které jsou uložené u právnické nebo fyzické osoby, které jsou usazené v členském státě EU, a to bez ohledu na to, zda se jednalo o Švédsko nebo jiný členský stát EU. Nezáleží rovněž na tom, zda údaje budou zpřístupněny každému, kdo se připojí k internetové stránce včetně osob, které se nacházejí ve třetích zemích. 281 Předávání osobních údajů do zahraničí se věnuje podrobněji např. rozhodnutí SDEU ve věcech C-317 a C-318/04, které se týká problematiky předávání jmenných seznamů cestujících (PNR) do USA. V uvedeném rozhodnutí byla obě rozhodnutí týkající se tohoto předávání do USA zrušena. V současné době se na úrovni EU jedná o dalším postupu, kterým by se právně upravila situace předávání údajů PNR do zahraničí.

133