Sborník č. 52

ickými paradigmaty druhé poloviny 19. století na komerční realitu, jíž se přizpůsobuje jen neochotně, za cenu neustálého rozkošacování právních norem. Na druhou stranu se globalizační trendy začínají pozvolna obracet. S rostoucí život- ní úrovní obyvatel dnešních světových „montoven“ (Čína, Indie, Taiwan) roste i cena jejich práce, a ta po započtení dalších nákladů (přeprava, cla apod.) začíná být náklado- vě srovnatelná s výrobou např. ve Spojených státech amerických. 412 Boston Consulting Group již v roce 2011 vydala zprávu, podle níž by se do roku 2020 mělo v důsledku tohoto obráceného trendu vrátit až 3 mil. pracovních míst, a to zejména v oblasti znalostně náročné, precizní, kvalifikované výroby. Navíc zpětná lokalizace výroby do domácího prostředí má i další pozitivní aspekty než jen čistě ekonomické, které si americké (i evropské) společnosti uvědomují. Jde např. o vytvoření pozitivního obrazu společensky uvědomělé společnosti, který má prokazatelný odraz v hodnotě značky a vyšší ochotě domácích zákazníků kupovat její produkci. Není proto překvapivé, že např. Google plánuje výrobu svých interaktivních brýlí pro rozšířenou realitu Google Glass právě v USA, podobně jako Apple v případě budoucích generací telefonu iPho- ne 413 anebo některé automobilky. Spojené státy mají snahu výše popsaný trend podpořit legislativními změnami, kte- ré by především měly vést k modernizaci a normalizaci průmyslových práv, vyčištění současného trhu od některých negativních jevů (především tzv. patentových trollů; viz dále) a zlepšení právního postavení inovativních podniků, ať již nových anebo začína- jících (tzv. start-upů ). Některé z připravovaných právních předpisů sledujících tento cíl popisuji v této kapitole. 3.1 America Invents Act Dne 16. září 2011 podepsal americký prezident Barrack Obama bipartijní návrh zá- kona č. (HR) 1249 (Pub. L. 112-29) předložený skupinou senátorů a reprezentantů 414 a označovaný jako Leahy-Smith America Invents Act (oficiální zkratkou AIA). Tato nová legislativa, která navazuje na dřívější iniciativu Senátu z roku 2009, 415 je označována jako nejzásadnější změna amerického patentového práva od roku 1952, kdy byl vy- hlášen Patent Act of 1952 , předchozí základní předpis upravující patentovou ochranu 412 Srov. (HYKLOVÁ, 2013). 413 Ještě v roce 2011 přitom Steve Jobs návrat výroby do USA lakonicky odmítl. Srov. (HYKLOVÁ, 2013). 414 Američtí zákonodárci požívají tradiční výsady spojovat triviální název právního předpisu, který slouží nejen k obecné referenci, ale např. i k odborným citacím, se jmény jeho navrhovatele/ů a hlavních pod- porovatelů (tzv. sponzorů). Leahy-Smith America Invents Act tedy nese jména svých „otců“ – vermontské- ho demokratického senátora Patricka Leahyho a republikánského člena Sněmovny reprezentantů za stát Texas Lamara Smitha, který za změny rigidního amerického patentového systému pléduje více než 6 let. Srov. (HR – CJ: AIA 2011, 2011). 415 Na rozdíl od AIA, která byla schválena více než pohodlnou většinou členů obou komor zákonodárného sboru, však tzv. Patent Reform Act of 2009 nebyl Kongresem přijat. Nový zákon podpořila i celá řada významných průmyslových společností, např. IBM, DuPont, Red Hat, Kodak, Procter & Gamble ad., výzkumných institucí a vzdělávacích organizací, např. Yale University, a oborových asociací, kupř. BSA, US Chamber of Commerce anebo asociace bank a pojišťoven Ibid.

197