Scripta Juridica 8 - Casebook 4. vyd.

2.17 Protokol z Doha („Doha Minutes“) Katar v. Bahrajn Mezinárodní soudní dvůr, rozsudek ze dne 1. července 1994 40 I.C.J. Reports 1994, p. 112 klíčová slova: právní povaha textu zakládajícího jurisdikci soudu – úmysly smluvních stran – jurisdikce Skutkové okolnosti případu Katar a Bahrajn vedou dodnes ne zcela ukončený spor, patřící k nejdelším vů- bec, o námořní delimitaci a řadě dalších teritoriálních otázek. 41 V jedné fázi spo- ru byla ustanovena komise, v níž participovala kromě Kataru a Bahrajnu také Saudská Arábie, poskytující stranám sporu dobré služby. Komise měla za úkol připravit dokument, který měl být předložen MSD a kterým se měla urovnat řada sporných otázek. V roce 1987 Saudská Arábie zaslala Kataru a Bahrajnu návrh dokumentu, který obsahoval všeobecné podmínky pro předložení sporu MSD a klauzuli, podle níž se strany v dalším rokování dohodnou na konkrét- ních otázkách, které mají být MSD předloženy. Katar i Bahrajn tento dokument akceptovaly, ale při dalších rokováních se už na otázkách na předložení MSD dohodnout nedokázaly. Jednota panovala pouze v případě pěti teritoriálních územích; v konečném důsledku ale ke shodě nedošlo. V průběhu dalšího setkání komise v prosinci 1990 ve městě Doha, hlav- ním městě Kataru, se strany kromě prodloužení dobrých služeb Saudské Arábie shodly také na tom, že když se nepodaří dosáhnout řešení sporných otázek do konce května 1991, bude možné předložit věc MSD k rozhodnu- tí. Protokol z tohoto jednání (tzv. „Minutes“) byl podepsán ministry zahra- ničních věcí obou zemí. K vyřešení v daném termínu nedošlo a Katar se jednostranně rozhodl před- ložit některé ze sporných otázek MSD. Bahrajn namítal, že MSD nemá pro 40 Oficiální citace rozsudku: Maritime Delimitation and Territorial Questions between Qatar and Bahrain (Quatar v. Bahrain); I.C.J. Reports 1994, p. 112. 41 První rozsudek k přípustnosti a své jurisdikci v tomto případě vydal MSD v roce 1994 (srov. rozsudek ze dne 1. července 1994, I.C.J. Reports 1994, s. 112), meritorně ve věci rozhodl až v roce 2001 (srov. rozsudek ze dne 16. března 2001, I.C.J. Reports 2001, s. 40).

106