Scripta Juridica 8 - Casebook 4. vyd.

tento případ jurisdikci, jelikož ta předpokládá vzájemnou dohodu obou stran o postoupení věci soudu. Argumentace a závěry rozhodujícího orgánu 22. Strany se shodují, že výměna písemností v prosinci 1987 konstituuje mezinárodní smlouvu se závazným charakterem v jejich vzájemných vzta- zích. Bahrajn však nadále tvrdí, že Protokol z 25. prosince 1990 nebyl ničím jiným než jednoduchým záznamem jednání (…); nemůže se tedy jednat o mezinárodní smlouvu, a proto také nemůže zakládat jurisdikci Soudu. 23. Soud si přeje poznamenat, (…) že mezinárodní smlouvy mohou nabývat různých forem a být různě pojmenovány. (…) Aby bylo možné zhodnotit, jestli byla smlouva takového typu uzavřena, „musí Soud brát ohled především na skutečné podmínky a zvláštní okolnosti, za kterých vznikla“. (…) 24. Protokol z r. 1990 odkazuje na konzultace mezi ministry zahra- ničních věcí Bahrajnu a Kataru, za přítomnosti (…) Saudské Arábie a uvádí to, co již bylo dohodnuto mezi Stranami. (…) 25. (…) Protokol z r. 1990 představuje nové potvrzení již dříve za- ložených závazků; tyto svěřují králi Fahdovi úkol snažit se o nalezení řešení sporu do šesti měsíců a také popisují okolnosti, za kterých může být věc předložena Soudu po květnu 1991. Proto, v rozporu s tvrzením Bahrajnu, Protokol nepředstavuje jen jednoduchý záznam ze setkání, nepopisuje jenom diskuze a nesumarizuje souhlasné a sporné body. (Protokol) vyjmenovává závazky, ke kterým se Strany zavázaly. Z toho- to důvodu zakládá pro Strany mezinárodněprávní práva a povinnosti a představuje tak mezinárodní smlouvu. 26. Bahrajn však nadále zastává názor, že signatáři Protokolu nikdy ne- zamýšleli uzavřít smlouvu tohoto druhu. (Bahrajn) předložil prohlášení bahrajnského ministra zahraničních věcí ze dne 21. května 1992, ve kte- rém uvádí, že „nikdy nezamýšlel podpisem Protokolu zavázat Bahrajn k právně závazné smlouvě“. Dále uvádí, že v souladu s ústavou Bahrajnu „smlouvy týkající se státního území mohou vstoupit v platnost jen po je- jich přijetí ve formě zákona“. Ministr proto poukazuje na to, že by nikdy nemohl podepsat mezinárodní smlouvu vstupující v platnost v momentě

107