Scripta Juridica 8 - Casebook 4. vyd.

z roku 1961, jež podle tvrzení některých států potvrzovala protiprávnost jaderných zbraní. 70. Dvůr v této souvislosti poznamenal, že rezoluce Valného shromáž- dění, i když nejsou závazné, mají někdy normativní hodnotu. Mohou za určitých okolností poskytovat důkaz důležitý pro stanovení existence pravidla nebo důkaz o vzniku opinio iuris. Zjistit, jak tomu je ve sku- tečnosti, vyžaduje zkoumat obsah rezoluce a podmínky jejího přijetí. Rovněž je třeba zjistit, zda existuje opinio iuris o normativním charakteru rezoluce (whether an opinio juris as to its normative character). Anebo je podle něho možné, že série rezolucí svědčí o postupné evoluci opinio iuris, jehož je zapotřebí pro ustanovení nového pravidla (the gradual evolution of the opinio juris required for the establishment of new rule) . 71. Podle názoru Dvora, pokud jde o rezoluce o zákazu jaderných zbraní, je třeba vzít v úvahu skutečnost, že některé z nich byly přijaty s podstatným počtem hlasů proti a zdržení se hlasování (have been adopted with substantial numbers of negative notes and abstentions). Takto přijaté rezoluce jsou sice jasným znamením velkého zájmu o problém jader- ných zbraní, avšak nezakládají existenci opinio iuris o protiprávnosti po- užití takových zbraní . 72. Dále dvůr konstatoval, že neexistuje specifické pravidlo obyčejo- vého práva, které zakazuje použití jaderných zbraní. Kdyby takové pra- vidlo existovalo, Valné shromáždění by jednoduše na něj mohlo odkázat 74. Dvůr nenašel jasné obecné ani specifické smluvní nebo obyčejové pravidlo, které by zakazovalo hrozbu nebo použití jaderných zbraní jako takových. Přistoupil proto ke zkoumání otázky, zda použití těchto není protiprávní z hlediska zásad a pravidel mezinárodního práva aplikovatel- ného za ozbrojeného konfliktu . 75. Dvůr konstatoval, že řada obyčejových pravidel se rozvinula praxí států a jsou integrální částí mezinárodního práva. Zmínil zákony a oby- čeje války obsažené v haagských úmluvách z let 1899 a 1907, které byly částečně založeny na Petrohradské ceklaraci z roku 1868 a ve výsledcích a nemuselo by požadovat provedení právní kvalifikace. Mezinárodní humanitární právo aplikovatelné za ozbrojeného konfliktu

115