Scripta Juridica 8 - Casebook 4. vyd.

ním zasedání v Haagu a 31. ledna 1946 se soudci SDMS vzdali funkce a došlo k jeho oficiálnímu rozpuštění.

1.1 Německé zájmy v Polském Horním Slezsku Německo v. Polsko Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti, rozsudek ze dne 22. března 1926 1 klíčová slova: vztah mezinárodního a vnitrostátního práva – rozhodující okamžik pro přechod majetku při sukcesi států Skutkové okolnosti případu Polsko na základě zákona ze 14. července 1920 vyvlastnilo továrnu na dusičnany v Chorzówě. Záhy polská vláda oznámila majitelům řady zemědělských statků v polském Horním Slezsku úmysl tyto majetky vyvlast- nit, rovněž na základě zákona z roku 1920. Proti tomuto se německá vláda bránila tím, že je to v rozporu s Ženevskou úmluvou, uzavřenou roku 1922 mezi Polskem a Německem. Dalším problémem byly převody státního majetku, které Německo usku- tečnilo po podepsání Versailleské smlouvy v roce 1919, ale ještě před jejím vstoupením v platnost mezi Německem a Polskem v roce 1920. Polsko tvrdi- lo, že takové převody jsou neúčinné a neplatné, jelikož Versailleská smlouva postoupila Polsku Horní Slezsko se všemi majetky, které se na tomto území nacházely. Vyvstala tedy otázka ochrany majetku při cesi státního území, konkrétně v přechodném období. Německo celou věc předložilo Stálému dvoru mezinárodní spravedlnosti. Argumentace a závěry rozhodujícího orgánu S 19. Je možné se ptát, zda-li nevyvstávají potíže z faktu, že by se Soud měl zabývat polským zákonem ze dne 14. července 1920. S takovým tvr- zením však nelze souhlasit. Z pohledu mezinárodního práva, kterého je Soud orgánem, se vnitrostátní právo jeví pouze jako faktum, které vyja- dřuje vůli a konstituuje aktivity Států stejně, jak je tomu v případě soud- 1 Oficiální citace rozsudku: Certain German Interests in Polish Upper Silesia (Merits), (Germany v. Poland); P.C.I.J., Series A, No. 7.

10