Scripta Juridica 8 - Casebook 4. vyd.

ních rozhodnutí nebo správních opatření. Soud rozhodně není povolán k interpretaci polského zákona jako takového; Soud ale neshledává žád- ný důvod, který by mu bránil rozhodnout o tom, jestli Polsko aplikací předmětného zákona jednalo nebo nejednalo v souladu se svými závazky vůči Německu, jak pro něj vyplývají z Ženevské úmluvy. Vyvstává předběžná otázka: mohl by fakt, že Versailleská smlouva pode- psána 28. června 1919 vstoupila v platnost mezi Německem a Polskem až 10. ledna 1920, mít za následek protiprávnost úkonů, jako např. prodej nebo jiné transakce uvedené v čl. 2 Zákona ze 14. července 1920? S 29-30. Na tomto místě je možné uvést čl. 4 Ženevské úmluvy, která je ve srovnání s Mírovou smlouvou zvláštní úmluvou a následuje po ní. Tento článek stanoví, že datum převodu suverenity nad částí Horního Slezska přidělených Polsku je rozhodujícím datem pro účely uznání pře- vedených práv. Je pravdou, že tento odstavec obsahuje výhradu s ohledem na čl. 256 Versailleské smlouvy; tento článek ale nezakládá žádný zákaz prodeje a také nezakládá pro stát, kterému je území postoupeno, právo na- hlížet na prodeje uskutečněné ještě před převodem suverenity stá- tem postupujícím jako na úkony neúčinné a neplatné. Nadto i čl. 92 odst. 3 Versailleské smlouvy potvrzuje tuto konstrukci právě s ohledem na Polsko, (…) když hovoří o nemovitostech a majetcích Německé říše, „které přejdou na Polsko spolu s převodem území“. Odstoupení práv a nároků Německa podle čl. 88 Versailleské smlouvy má za cíl pouze (…) zřeknutí se suverenity nad předmětnými územími a nezahrnuje imobilizaci 2 veškerého movitého a nemovitého státního majetku od vstupu Mírové smlouvy v platnost do přechodu suverenity nad Horním Slezskem. Německo si bezpochyby až do momentu skutečného převodu suvere- nity udrželo právo disponovat se svým majetkem a jedině zneužití to- hoto práva by úkonu prodeje propůjčilo charakter porušení Smlouvy; takové zneužití však nelze předpokládat a je věcí strany, která tvrdí, že k takovému porušení došlo, aby svá prohlášení prokázala.

2 Ve smyslu zákazu disponovat s majetkem.

11