Scripta Juridica 8 - Casebook 4. vyd.

úřední moci. Tudíž Belgie trvá na tom, že zatykač byl vydán proti panu Yerodiovi osobně. Argumentace a závěry soudu 51. Na začátek by chtěl Soud podotknout, že v mezinárodním právu je silně zakotvené, že stejně jako diplomatičtí a konzulární zástupci, tak i někteří vysoce postavení představitelé státu, jako prezident státu, před- seda vlády a ministr zahraničních věcí, požívají imunity před jurisdikcí jiných států, jak civilní, tak trestní. Pro účely tohoto případu se jedná jenom o imunitu týkající se trestní jurisdikce a nedotknutelnost úřadu- jícího ministra zahraničních věcí, která byla předložena Soudu na pře- zkoumání. 52. V tomto směru bylo stranami citováno několik smluvních instru- mentů. Ty zahrnují poprvé Vídeňskou úmluvu o diplomatických stycích z 18. dubna 1961, v jejíž preambuli státy prohlašují, že účelem diploma- tických výsad a imunit je „zajištění účinného výkonu funkcí diplomatic- kých misí představujících státy“. V článku 32 stanovuje, že jenom vysílají- cí stát může rozhodnout o vzdání se zmíněných imunit. V této souvislosti Vídeňská úmluva o diplomatických stycích, jejímiž smluvními stranami jsou oba státy, jak Kongo tak Belgie, odráží obyčejové mezinárodní právo. Stejné platí i v souvislosti s obdobními ustanoveními Vídeňské úmluvy o konsulárních stycích z 24. dubna 1963, které jsou opět Kongo jako i Belgie smluvními stranami. Kongo a Belgie dále citovaly newyorskou Úmluvu o zvláštních misích z 8. prosince 1969, nejsou však jejími smluv- ním stranami. Přesto se odvolávají na článek 21 (2) této Úmluvy. 47 Uvedené úmluvy poskytují užitečnou pomoc v některých aspektech týkajících se otázky imunit. Avšak ani jedna z nich neobsahuje žádné ustanovení specificky definující imunity požívané ministrem zahranič- ních věcí. Proto musí Soud na základě obyčejového mezinárodního prá- va rozhodnout otázky, týkající se imunit, které jsou předmětem tohoto případu. 47 Článek 21 odst. 2 Úmluvy stanovuje: „Předseda vlády, ministr zahraničních věcí a jiné vysoce postavené osoby v případě účasti na zvláštní misi vysílajícího státu, požívají v přijímajícím státě, nebo na území třetího státu, kromě toho, co je garanto- váno touto Úmluvou, výhody, výsady a imunity v souladu s mezinárodním právem“.

132