Scripta Juridica 8 - Casebook 4. vyd.

a dalších sexuálních útoků páchaných na ženách náležejících k Tutsiům. Organizoval veřejné i soukromé schůzky, na kterých podněcoval účastníky k útokům, znásilňování a vyhlazení Tutsiů a umírněných Hutuů. Juvénal Kajelijeli byl zatčen 5. června 1998 a obžalován ze zločinů zahrnujících ge- nocidu, zločiny proti lidskosti, porušení čl. 3 Ženevské úmluvy a Dodatkového protokolu II, k jejichž páchání docházelo ve městě Mukingo a sousedících ob- lastech v rámci prefektury Ruhengeri v období mezi 1. lednem a 31. prosin- cem 1994. Celkově obžaloba obsahovala 11 bodů a ve všech bodech obžaloby se Kajelijeli prohlásil za nevinného. Ze začátku byl Kajelijeli obžalován spolu s dalšími sedmi členy prozatímní vlády a lídry MRND. Jeho případ byl však následně oddělen od ostatních, protože proti němu bylo vznesených více obvině- ní než vůči ostatním sedmi obviněným a kdyby byl souzen spolu s nimi, mohlo by to vést k porušení jeho práva na spravedlivý proces. Argumentace a závěry soudu 740. Na základě předložených důkazů soud dospěl k závěru, že obža- lovaný se aktivně účastnil vraždění ve městě Mukingo, Nkuli a Kigombe s tím, že obžalovaný věděl, že Interhamwe ve městě Mukingo a Nkuli, které byly v té době pod jeho efektivní kontrolou, se podílely na tom- to vraždění. Soud shledal, že obžalovaný nepřistoupil k přijetí žádných opatření, které mu z jeho funkce náležely, aby předešel nebo zastavil pá- chaní těchto činů. Právě naopak, soud má za to, že se snažil o vyhlazení Tutsiů jako rasové a etnické skupiny, která byla Interahamwe definována jako nepřátelská, a to na základě tvrzení svědků, kteří vypovídali, že když byl obžalovaný požádán o zastavení těchto činů, odmítl to se sdě- lením: „bylo nevyhnutelné pokračovat, hledat nebo pronásledovat ty, kterým se podařilo zachránit“. (…) Odpovědnost podle čl. 6 (3) Statutu ICTR 770. Článek 6 (3) Statutu ICTR upravuje trestní odpovědnost nad- řízených na základě jejich vědomosti o konání nebo nekonání podříze- ných v souvislosti s přípravou nebo samotným výkonem zločinů, které jsou předmětem žaloby. Princip odpovědnosti nadřízených je odvozený od individuální trestní odpovědnosti uplatněné tribunály v Norimberku a Tokiu, následně kodifikované v článku 86 Dodatkového protoko- lu I k Ženevským úmluvám z roku 1977. Článek 6 (3) Statutu (…) je po-

222