Scripta Juridica 8 - Casebook 4. vyd.

609. V případě, jenž řeší tento tribunál, je situace ještě jasnější. Cílem Rady pro rozhlasové a televizní vysíláni v roce 1996 bylo upravit rozdě- lenou strukturu z roku 1993 tak, aby převedla výlučné užívání licence z ČNTS na CET 21, na jedinou společnost, která byla podle nového mediálního zákona účinného k 1. lednu 1996 pod kontrolou rady. Toto zbavení ČNTS „výlučného užívání licence“ doplnily jednání a nečinnost Rady pro rozhlasové a televizní vysílání z roku 1999. To kvalifikuje jedná- ní Rady pro rozhlasové a televizní vysílání z roku 1996 i jednání a nečin- nost v roce 1999 jako vyvlastnění podle dohody o ochraně investic. V další části mezitimního nálezu se tribunál zabýval hmotněprávními standardy ochrany investic, jak jsou zakotveny v dohodě o ochraně investic mezi Českou republikou a Nizozemím, aplikoval je na zjištěný skutkový stav a obecně rozebral nárok na odškodnění. Zbývající nároky 611. Úmyslné narušování investice navrhovatele v ČNTS Radou pro rozhlasové a televizní vysílání je rovněž porušením povinnosti poctivého a rovného zacházení. Názor odpůrce, že Rada pro rozhlasové a televiz- ní vysílání vyžadovala i od ostatních provozovatelů vysílání, aby stej- ným způsobem zrevidovali strukturu rozdělených právních uspořádání z roku 1993 mezi držitelem licence a servisní organizaci je irelevantní. Skutečnosti a okolnosti právního uspořádání ostatních provozovatelů vysílání nejsou předmětem tohoto arbitrážního řízení. Pokud Rada pro rozhlasové a televizní vysílání ovlivňovala také smluvní vztahy ostatních provozovatelů vysílání stejným způsobem jako vztahy mezi CET 21 a ČNTS, tyto další kroky by případně také mohly být posuzovány jako porušení zákona, k čemuž ostatně pravděpodobně také došlo. Tyto ostat- ní případy však, ačkoliv jsou reálné, neospravedlňují jednání ani ne- činnost Rady pro rozhlasové a televizní vysílání vůči CME/ČNTS jako poctivé a rovné. Při posuzování norem chování jako poctivost a rovnost nemůže zastupující úřad vycházet z norem aplikovaných na své vlastní občany. Zde platí normy přijatelné mezinárodním právem, viz napří- klad výše citovaný prahový test profesora Vagtse. Rada pro rozhlasové a) Povinnost poctivého a rovného zacházení [článek 3 (1) dohody o ochraně investic]

242