Scripta Juridica 8 - Casebook 4. vyd.

pravidlo od těchto dob konstituovalo, částečně na základě (…) vlastního účinku (Úmluvy), částečně na základě (k Úmluvě se vážící) následné praxe států – a že toto pravidlo, které je nyní pravidlem obyčejového mezinárodního práva závazného pro všechny státy včetně SRN, by mělo být označeno za aplikovatelné pro stanovení hranic mezi předmětnými oblastmi pevninské mělčiny Severního moře patřícími stranám (sporu). 71. Pokud je předchozí tvrzení založeno na názoru, že článek 6 Úmluvy působil a účinkoval jak bylo popsáno, pak to nepochybně znamená, že tento článek je chápán jako normotvorné ustanovení, které vytvořilo zá- klad nebo dalo vzniknout pravidlu, které i když původně (…) smluvního charakteru, stalo se součástí mezinárodního práva a je nyní akceptováno jako (…) opinio iuris a je tudíž závazné i pro země, které nebyly a nejsou smluvními stranami Úmluvy. Nelze pochybovat o tom, že takový proces je naprosto možný a že k němu čas od času dochází: skutečně představuje jednu z uznávaných možností tvorby nových pravidel obyčejového mezi- národního práva. (…) 72. V první řadě by předmětné pravidlo muselo ve všech potenciálních případech mít podstatný normotvorný charakter, aby na něj bylo mož- no nahlížet jako na [pravidlo] tvořící základ obecného pravidla práva. Abstraktně by se dalo konstatovat, že princip stejných vzdáleností tuto podmínku splňuje. Nicméně v konkrétní podobě, jak je obsažen v člán- ku 6 Ženevské úmluvy a s ohledem na vztah tohoto článku k ostatním ustanovením Úmluvy, lze mít jisté pochybnosti. V první řadě je článek 6 formulován tak, že povinnost užití principu stejných vzdáleností je až druhotná a nastupuje po povinnosti primární, totiž dosáhnout vymezení smluvním způsobem. Taková primární povinnost představuje nezvyklý předpoklad něčeho, o čem se tvrdí, že je potenciálním obecným práv- ním pravidlem. (…) v praxi mohou být pravidla mezinárodního práva derogována ujednáním pro konkrétní případy, nebo mezi určitými stra- nami – není ale obvyklé, aby to bylo předmětem specifického ustanove- ní, jak je tomu v případě článku 6 Ženevské úmluvy. Za druhé, pojem zvláštních okolností vztahujících se k principu stejných vzdáleností, jak je zakotvený v článku 6, jakož i velmi význačné a doposud nevyřešené spory ohledně přesného významu a rozsahu tohoto pojmu, musí budit pochybnosti ohledně potenciálního normotvorného charakteru pravi-

61