Scripta Juridica 5: KODIFIKACE A ROZVOJ MEZINÁRODNÍHO PRÁVA

Obsah a pořadí použití jednotlivých forem nápravy vyjádřil také rozsudek ve věci Chorzówské továrny : „Základním principem obsaženým ve vlastním pojmu protiprávního chování …je to, že reparace musí, jak je to jen možné, odstranit všechny důsledky protiprávního chování a obnovit situaci, která by se vší pravdě- podobností existovala, kdyby čin nebyl spáchán. Restituce nebo, pokud to není možné, zaplacení částky odpovídající hodnotě, kterou nesla restituce; pokud je třeba, poskytnutí odškodnění za utrpěnou ztrátu, které by nebyla pokryta resti- tucí nebo platbou namísto ní − takové jsou zásady, které by měly sloužit k určení výše kompenzace náležející za chování v rozporu s mezinárodním právem.“ 11 Komise MP se jako první formou reparace zabývala restitucí. Tuto formu vymezila jako povinnost obnovit situaci, která existovala před spácháním mezi- národně protiprávního chování (čl. 35). Tato povinnost má přednost před dal- ším formami, pokud není věcně nemožná, nebo neznamená zátěž, která je zcela nepřiměřená prospěchu vyplývajícímu z restituce namísto kompenzace. Věcná nemožnost je dána např. v důsledku zničení majetku. Jestliže škoda není odčiněna restitucí (nebo není dostatečně odčiněna), stát odpovědný za mezinárodně protiprávní chování je zavázán kompenzovat takto způsobenou škodu. Kompenzace pokrývá jakoukoli finančně ocenitelnou ško- du včetně ztráty ušlého zisku (čl. 36). Třetí formou reparace je satisfakce, která slouží k nápravě nehmotné, morální újmy. Jestliže újma nemůže být odčiněna restitucí nebo kompenzací, má odpo- vědný stát povinnost poskytnout satisfakci. Satisfakce může spočívat v uznání porušení, vyjádření lítosti, formální omluvě nebo v jiném vhodném způsobu (čl. 37). Jiné způsoby mohou zahrnovat vyšetřování příčin nehody nebo pro- tiprávního chování, disciplinární nebo trestní postih odpovědných osob, popř. vyplacení symbolického odškodnění za nemateriální újmu. 5. Aktivní legitimace k uplatňování odpovědnostních nároků Třetí část návrhu článků o odpovědnosti státu se zabývá realizací (imple- mentation, mise-en-oeuvre) odpovědnosti státu. Zatímco o problematice z její kap. 2., tj. protiopatřeních, se pojednává na jiném místě této práce, zde se zaměříme na otázku vlastního uplatňování odpovědnosti. Jinak řečeno, jde o aktivní legitimaci státu ke vznášení odpovědnostního nároku vůči porušiteli, tj. odpovědnému státu. Ústřední otázkou pro uplatnění odpovědnosti je vyjasnění pojmu „poškoze- ný stát“. Obecně vzato, v pojetí Komise MP je to stát, jehož individuální právo

11 Factory at Chorzów, Merits, 1928, PCIJ, Series A, No. 17, s. 47.

111