Scripta Juridica 5: KODIFIKACE A ROZVOJ MEZINÁRODNÍHO PRÁVA

v r. 1979 (4. listopadu) studenti za tichého souhlasu oficiálních míst drželi personál amerického vyslanectví po mnoho měsíců jako rukojmí, aby tím byly Spojené státy donuceny upustit od svých dosavadních postojů, jež íránské úřady označovaly za vměšování do vnitřních záležitostí. Mezinárodní soudní dvůr pak ve svém rozsudku ve věci L’affaire relative au personnel diplomatique et consulaire des Etat-Unis à Téhéran konstatoval, že nedotknutelnost diplomatických misí má autonomní režim, což vyjádřil slovy: „(...) les règles du droit diplomatique constituent un régime se suffisant à lui-même (auto-suffisant, self-contained régime) (...)“, viz CIJ Recueil 1979, str. 19, a 1980, str. 40, § 86. Ve skutečnosti tu nejde o kogentní úpravu, nýbrž o to, že případná dero- gace působnosti (právně nepřípustná u imperativních norem) zde rovněž nepřichází v úvahu, ale z důvodů věcné či logické nemožnosti , neboť by tím byl v daném případě zlikvidován sám celý institut nedotknutelnosti působení cizích orgánů na území přijímajícího státu, tedy zrušena sama pravidla, jež řečenou nedotknutelnost upravují, nikoliv jen derogována jejich působnost . Proto z téhož důvodu nepřicházejí v úvahu ani protiopatření, jež by svým obsahem odporovala tomuto institutu nedotknutelnosti. Obdobně je tomu i u režimu volného moře, kterážto kategorie se ustá- lila dávno před stabilizací pravidel juris cogentis v současném obecném mezinárodním právu. Rozhodné ale je, že Spojené státy pokládaly celý čl. 50 o zakázaných proti- opatřeních za nadbytečný a navrhovaly jej zlikvidovat, neboť článek 49 o pro- porcionalitě svým požadavkem nepřípustnosti neúměrnosti účinků má na mysli též případy, kdy obsahem daného protiopatření by bylo nerespektování kogentního pravidla s jeho erga omnes účinky. A tak jen z mála států, které teh- dejšímu znění čl. 50 vyslovily podporu, lze uvést ČR: „La République tchèque souscrit aux interdictions énumérées aux alinéa a) à e) (...)“ Text konečného znění Návrhu článků o odpovědnosti států však neuposlechl požadavek Spojených států, které navrhovaly zlikvidování celého článku 50 o zakázaných protiopatřeních s tím, že jejich nepřípustnost z důvodů nere- spektování kogentní normativity se má vyjádřit v čl. 49 o proporcionalitě. To by totiž vyžadovalo podstatným způsobem přepracovat celý řečený článek 49 o proporcionalitě, zejména též komentář k tomuto článku, což by ovšem pro- tiřečilo představě samotného zvláštního zpravodaje, jímž byl od r. 1997 James Crawford (z Austrálie), aby konečná verse byla připravena co nejrychleji; sám se totiž holedbal tím, že jeho předchůdci na projektu pracovali 40 let, zatímco jemu stačily necelé čtyři roky. I konečný text Návrhu článků tedy obsahuje článek o zakázaných proti- opatřeních, pokud by odporovaly jus cogens , který je také označen jako čl. 50. Ve zde uvedeném výčtu kogentních pravidel sice zcela vynechal výše uvedený exces ekonomických protiopatření, avšak bez bližšího zdůvodnění z tohoto výčtu též vyjmul pravidlo respektování diplomatické (konzulární) nedotknu- telnosti, čímž je sice už nepokládá za kogentní, nicméně ale nesmí být také dotčeno uplatněnými protiopatřeními. Klade se v dané souvislosti otázka, zda

131