Scripta Juridica 5: KODIFIKACE A ROZVOJ MEZINÁRODNÍHO PRÁVA

nosti či spravedlivého uspořádání věci dobrovolné finanční narovnání ex gratia , jež ovšem zpravidla podléhá též požadavku reciprocity. Nic však nebrání tomu, aby státy, jichž se to týká, o takovémto odškodnění sine delicto sjednaly v daném případě smlouvu, anebo tak stanovil objektivní orgán, který též rozhoduje ex aequo et bono. V každém případě tu jde o takovou náhradu škody, která vzešla z takto sjednané primární normativity (ex contractu) , a neplyne z obecně platné normativity sekundární (ex lege) , jež by jinak nastoupila, když by šlo o protipráv- ní jednání. 81 15. Krajní nouze Institut krajní nouze (state of necessity) je v podstatě „produktem“ praxe států z období volnosti v uchylování se k síle (v tradičním mezinárodním právu), jakkoli na jeho koncipování měla nepochybně vliv i tehdejší doktrína bellum justum svými požadavky na „spravedlivou příčinu“ k válce. Relativní nezájem nauky o tento institut byl motivován důvody jeho snadné zneužitelnosti k doby- vačným cílům, 82 proto jej pokládala spíše za pojem politický než právní. 83 Na rozdíl od předchozí situace vyšší moci a náhodné události, kdy chování státu, které v daném případě nebylo v souladu s mezinárodněprávním závaz- kem, bylo nicméně zbaveno protiprávnosti z důvodů objektivních , je u opatření v krajní nouzi odlišnost potud, že tu stát k tíži jiného státu nerespektuje určité pravidlo mezinárodního práva vědomě a úmyslně . Důvodem je tu pak to, že se sám cítí být ve stavu krajní nouze, tj. pokládá sám sebe za závažně a bezpro- středně ohroženého na svém podstatném zájmu a nemá podle vlastního posou- zení absolutně žádný výběr prostředků, jak ochránit tento zájem, než právě k újmě jiného státu; ten je však takto vzniklou situací zcela nevinen. Jestliže se Komise MP rozhodla tento kontroverzní institut předložit ke kodifi- kaci, 84 pak vycházela též z toho, že v současnosti jsou možnosti jeho někdejšího 81 Ke specifickým aspektům kategorie náhodné události viz Čepelka Č., Jílek D., Šturma P.: Mezinárodní odpovědnost , MU Brno, 2003, str. 67, s uvedením další literatury. 82 Jeden z nejznámějších případů je vpád a následná okupace neutrálního Lucemburska a neutrální Belgie, a to ze strany Německa v r. 1914. Tehdy (4. 8. 1914) v Reichstagu to zdůvodnil úřadující kancléř von Bethmann- Hollweg slovy „ wir sind jetzt in der Notwehr und Not kennt kein Gebot (přikázání)“, srov. Jahrbuch des Völkerrechts , vol. III (1916), S. 728; citováno podle Report of the International Law Commission , Fifty-third session , 2001, A/56/10 , p. 195, note 398. 83 Srov. Rousseau Ch.: Droit international public , Rapports conflictuels, Tome V., Sirey, Paris, 1983, p. 91: „(...) cette notion est plus politique que juridique.“ Na tomtéž místě též uvádí příslušnou literaturu. 84 Ve znění příslušného článku 33 (Art. 33 − State of necessity, Etat de nécessité), srov. Rapport de la Commission du droit international sur les travaux de sa quarante-huitième session , 1996, A/51/10 . Komise MP dikci řeče- ného článku 33 z verze prvního čtení v podstatě převzala do konečného znění Návrhu článků , a to v čl. 25, srov. Report of the International Law Commission , Fifty-third session , 2001, A/56/10 , p. 194.

142